Buďme tolerantní, ale ne naivní
Tento článek vyšel v Lidových novinách 7. srpna 2009 – mnoho myšlenek z něj mě oslovilo. Proto jsem se rozhodl, že jej sem dám a počkám si na diskuzi 🙂 Jedná se o citaci
„Skutečný islám nemůže smysluplně soužít se sekulárním státem. Má své vlastní zákony, které stojí nad zákony společnosti. Muslimové nemusí poslouchat nikoho, kdo nehlásá islám. Nevěrným ženám a odpadlíkům od islámu se ukládá trest smrti.
O takových postojích se dočítáme v textech vrcholných představitelů českých muslimů Muhameda Ali Šilhavého a Vladimíra Sáňky z poslední doby. Předminulý týden pak brněnští muslimové oznámili, že chtějí postavit v centru města další mešitu, tentokrát už velkou s minaretem.
Muslimů si vážím, sdílím s nimi víru v jediného Boha. Považuji je za spojence – třeba v bioetických otázkách či při podpoře silných rodinných vazeb. Uznávám právo muslimů na svobodu náboženského kultu, ovšem některé jejich požadavky mě silně znepokojují.
Buďme tolerantní, ale ne naivní. Neopakujme chyby, kterých se ve vztahu k muslimům dopustili v západní Evropě.
Pojetí lidských práv, oddělení státní a duchovní moci, přístup k menšinám, postavení ženy – v tom všem se Západ od zemí s převahou muslimů velmi liší. Demografické trendy v Evropě jsou přitom jednoznačné. Již za pár desítek let získá v řadě zemí muslimská menšina většinové postavení. Češi by si tváří v tvář statistickým faktům a požadavkům muslimů měli položit zásadní otázku: chceme být do budoucna státem s převahou křesťanských, nebo islámských hodnot? Debata o stavbě další mešity v Brně je předčasná bez zásadní debaty o směřování české společnosti – zda k islamizaci, k níž už nevratně dojde v západní Evropě, či k zachování anticko-křesťanské identity. Na rozdíl od západních států se ještě můžeme rozhodnout.
Od nepřijatelných pasáží ve svých textech se čeští muslimové nedistancovali. Naopak.
Bránit vlastní identitu Evropané jsou infikováni epidemií relativismu, napsal před časem italský politik Marcello Pera. Domnívají se, že přijmout a bránit svou kulturu by bylo aktem hegemonie a netolerance, prozrazující protidemokratické, antiliberální, neuctivé přístupy. Jenže právě tento jed je dovedl do vězení politické korektnosti. Do klece, v níž se Evropa sama zamkla ze strachu, že řekne věci, které sice nejsou vůbec korektní, ale jsou to obyčejné pravdy, a aby se vyhnula vlastní odpovědnosti. „Copak Evropané nechápou, že je v sázce samotná jejich existence, že se útočí na jejich civilizaci, že je napadena jejich kultura? Cožpak nechápou, že to, co mají bránit, je jejich vlastní identita?“ táže se hrdý ateista Pera.
Doufal jsem, se představitelé českých muslimů své texty vysvětlí a nebudou odvádět pozornost od jádra problému. Jejich reakce mě však utvrdila v názoru, že není rozumné výstavbu další mešity v Brně podporovat.“