Zajímavý úryvek z konverzace v 17ctém století
Padl jsem na velmi zajímavý přepis konverzace mezi Mazarinem a Colbertem. Ač začíná velmi pozvolna, gradace konečné hlášky je natolik dnešní, pravdivá a navíc amorální, že nebylo možné tento text nezveřejnit. Tak pěkné počtení. 🙂
Colbert: Když se jedná o to, kde sehnat peníze, nastává moment, kdy pouhé čachrování už nestačí. Byl bych rád, kdyby mi pan kardinál vysvětlil, jak přijít k dalším penězům, když jsme už zadlužení po krk.
Mazarin: Když je člověk obyčejný smrtelník, jde do vězení. Ale se státem je to jiné!!!! Stát nemůžeme zavřít do vězení. Vrší další a další dluhy. Tak to dělají všechny státy.
Colbert: Opravdu??? Myslíte??? Nicméně, potřebujeme peníze!!!! A jak je sehnat, když už máme všechny myslitelné daně ???
Mazarin: Tak vytvoříme další.
Colbert: Nemůžeme zatížit chudé více než už jsou!!!
Mazarin: Ano, to je nemožné.
Colbert: Tak tedy bohaté?
Mazarin: Bohaté také ne. Ti už by nemohli víc utrácet. Jeden bohatý, který utrácí, živí stovky chudých.
Colbert: Tak jak to uděláme?
Mazarin: Colberte, ty mudruješ jak nočník pod zadkem nemocného.
Je obrovské množství lidí, kteří jsou někde mezi tím, ani chudí, ani bohatí!! Ti, kteří pracují, sní, že zbohatnou a nechtějí být chudí. A ty musíme pumpnout. Čím víc jim sebereš, tím víc pracují, aby si to vynahradili. Je to nevyčerpatelná studnice.
Tagy: ekonomika