Nejnovější příspěvky
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

Děti jako ohníček

Vždy, když o víkendu hlídám děti, s láskou vzpomínám na volné soboty, kdy jsem mohl jít na čundr a já … já jsem se rozhodl zůstat doma a jen tak lenošit.

Jak je mi líto těch dní, kdy jsem mohl rozdělávat na čundru oheň, vařit čaj, udržovat ohníček při životě a tím se aktivně připravovat na rodičovství.

Protože jak známo, s dětmi je to jak s ohníčkem na čundru. Kdy si naivně myslí, že stačí škrtnout sirkou a ono to samo hoří, tak se mýlí. Stejně jako s dětmi.

Nejprve je nutno připravit ohniště, nachystat dřevo, a potom škrtnout sirkou a pak foukat, přikládat, foukat, přikládat a mezi tím – v podstatě jako bokovku – připravujete jídlo, spaní a další užitečné a nutné věci.

Že v tom děti nevidíte?

No tak tedy … před probuzením je nutno nachystat nočníky, oblečení, zajistit dostatek mýdla a suchý ručník (co kdyby) a pak teprve je možné děti budit. Děti se povětšinou nevzbudí najednou (výjimkou je sobotní ráno po divadle) a v mezičase protahování a zívání je možno nachystat snídani.

Po vykutálení se z postýlek, je nutné neustále trpělivě opakovat jednoduché příkazy, stále dokolečka jako gramofon. Tedy pokud se chcete dočkat nějakého výsledku a zároveň nechcete zasahovat do procesu jinak, než slovně.

Sundej si pyžamko, sundej si pyžamko, oblékni si tričko …. vše je nutné opakovat, až si připadnete jako teleblbies.

Prostě foukání, přikládání, a to vše stále dokola.

A proto dobrá rada na závěr. Chcete se připravit na rodičovství? Choďte na čundry a vařte si na mokrém dřevu. TO Vás naučí.

A líto mi je, že .. jsou lidé, kteří v sobě chovají naivní přesvědčení, že děti jsou jak sporák. Škrtnu sirkou a vono to samo hoří.