Nejnovější příspěvky
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

O Popelce

Děti mají právě pohádkový věk. Což znamená, že to u nás při mé nedávné nemoci vypadalo asi takto:

Sedím na posteli v ložnici, Mates, coby zlá sestra, mi dělá společnost a pokřikujeme na Bětku:

„Popelko, zameť tady pořádně!“

„Popelko, hned mě pojď učesat!“

„Popelko, obuj mi papučku!“

Popelka mezi námi pobíhá a s pokorným: „Ano, maminko.“ a „Ano, sestřičko.“ plní naše potřeby.

(Ono to ostatně chtělo chvíli nácviku, aby pochopila, že na zlé repliky se nereaguje zle. Zprvu to totiž vypadalo, že Běta pro charakterní role zrozena zkrátka není. Odpovídala … temperamentně, s tvářičkou staženou zlostí: „Udělej si to sama!!“)

Pak prohlásím, že odjíždíme na ples a vysypu Bětce na zem imaginární hrách s čočkou, podupu nohou a uklidím se zpátky do postele. V tu chvíli změní Mates roli na holoubka, ručky dá na ramínka a fistulkou proklamuje: „vků, vků“. Bětuška mu otevře jakookno a společně hrách přeberou. Pak na chvíli oba zmizí z mého pohledu (převlékají se na ples – Bětuška před tím hodí za záda vlašský ořech). Dále cvakne kazeťák a spustí se Abba, čímž začíná bál na zámku. Princ s Popelkou se chytnou za ruce a mám pět minut klid na stonání.

Poté Bětuška rozepne papučku a náhodou ji ztratí při útěku z pokoje. Nasedne na koníka, objede přes předsíň a pracovnu kolečko zpátky do ložnice a hupsne za mnou na postel. Princ Mates sebere papuču, nasedne na koně a vyrazí stejným kolečkem za Popelkou. U naší postele sesedne a jde zkoušet střevíc. Nejprve mně, samozřejmě. Já radostně křičím, že mi je akorát a že bude svatba. Princ se však ošálit nedá. Sundá mi papučku, obuje ji Popelce, navleče jí na prst prstýnek a tradá! Zase cvak kazeťáku a zase Abba. No vždyť je svatba!

Jeden by myslel, že bude konec, že? Nene. Bětuška vytáhne medvídka, ukáže ho Matějovi a zahlásí: „Podívej, narodilo se nám miminko!“ Oba jsou šťastní a chovají ho. Přijdou mi ho ukázat se slovy: „Podívej, narodila se nám holčička Kačenka!“