Tato otázka budí mnoho manželů ze sna. Probouzí se zbroceni potem a naprostým vyčerpáním. Již jen sen, ve kterém se diskutuje o jménu budoucího potomka je ta nejhorší noční můra. Zlaté padání do nicoty.

Ovšem existuje ještě něco horšího, než sen o diskuzi o jméně dítětě. Horší je totiž realita.

A nejhorší je, když se do diskuze zapojí nejen žena, ale i babičky, tetičky, kamarádky, přítelkyně, kolegyně a vůbec veškeré jezinky co jich kolem je.

Všechny začnou namátkou střílet své jmenné favority, vášinvě je obhajovat, zostouzet protinávrhy a pro jistotu a větší důraz v diskuzi zvedat hlas. Pod každým jménem má někdo zasunutou podvědomou negativní vzpomínku a proto se jména dávají podle  osobních preferencí soužití s představiteli daného jména.

Pravda, z tohoto důvodu je dobré diskuzi sledovat, aby se se vědělo, kdo komu šlápnul na kuří oko, a/nebo naopak vytrhnul trn z paty.

Nicméně psychické příkoří, které se touto debatou děje nebohému manželovi se následně nedá vyvážit a odčinit. Chudák nastávající otec, namísto těšení se na miminko (i tak má proti nastávající matce ztrátu 9 měsíců) snaží prokličkovat bez ztráty příčetnosti houfem nahánějích tetek, sestřenic, kamarádek, sokyň a někdy i vysloveně nepřátel ženského pohlaví, které se mu snaží vnutit to jediné pravé jméno.

Kdyby ovšem aspoň jména neustále neměnili. Ale to ne. Během 5 minut ze sebe průměrná ženská vyhrne 40 jmen, u kterých 3x zpřehází preference, aby posléze zcela změnila názor a jména, která byla zprvu odmítána najednou přijala za ta jediná pravá (protože se vzpoměla, že původně navrhované jméno je jméno osoby, která ji před 10ti, 20ti, ale klidně i 50ti let namočila culík do kalamáře.)

I proto je dobré NEvědět, co se narodí – diskuze se tímto rozplyzne do vytracene a je klid. Na otázku „Co se vám narodí“ se zásadně odpovídá „no přece miminko“ Ona totiž otázka: co že se to narodí, by se dala přirovnat k průzkumu nepřátelských pozic bojem. Pošleme tam oddíl, lehce si zastřílíme (chudák otec), aby se zjistilo, na jakých pozicích je otec zakopán a pak se tam pošle dělostřelectvo.

Přes veškeré úhyby, obcházení, vyhýbání a někdy i útěky se tomu občas nelze vyhnout. Jednou  … tomu chudák hlava rodiny přes veškeré manévrování neunikl. Maminka se rozhodla, že nutně, ale nutně musí pěstitel jejich dětí vybrat jméno.

Po 9ti měsících odmítání nechat se zatáhnout do této diskuze, ovšem v netřežené chvilce špatně zasednul ke stolu, mamina s břichem zatarasila únikovou cestu a bylo zle.

I nelenil pilný otec a zabrouzdal na chytrý google. První co vyběhlo byl obyčejný seznam celkem standardních jmen. Zbrocem studeným potem pod vidinou nacházení, opouštění, opětovné nacházení, argumentace pro i proti to ovšem nevzdal na první pokus a hledal dál.

A našel. Ano – po chvilce hledání ctihodný otec v sebeobraně našel nádhernou aplikaci se jménem „Jak se bude vaše dítě jmenovat“

A v tuto chvíli to začalo otce bavit. Matka se kupodivu bavila již méně. Ale řekněte sami.  No jen řekněte – věděli jste že jméno Getruda je na ústupu a v republice je 1690 osob tohoto jména? Nebo že stoupající tendenci má jméno Tobiáš se 3889 exempláři?

Ovšem největší vrtule to začala být když se zadal filtr „jména do roku 1950“. Takový Gisbert, Innocenc, nebo Oktavián – pro holky pak Valtrauda, Hannelora, anebo Školastika donutila maminku rychle diskuzi ukončit navržením relativně přijatelnými jmény a bylo vymalováno.

I když zkoumáním jmen se ctihodný otec bavil ještě dlouhou dobu 🙂

 

Tento článek byl přidán 28. 11. 2013 v 23.17 v kategorii Vyšší dívčí. Komentáře na tento příspěvek je možné sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete zanechat komentář, či zpětný odkaz.