Spaní s panenkou II
3. 9. 2013S růstem dvojčat se tedy záliba tulení se v noci s něím postupně měnila. Od plyšáka se přešlo na plyšáky. Pak dokonce na moc plyšáků.
Schidlovo |
… o tom co mě zajímá a co se mě dotýká … |
S růstem dvojčat se tedy záliba tulení se v noci s něím postupně měnila. Od plyšáka se přešlo na plyšáky. Pak dokonce na moc plyšáků.
Je to asi už srdeční záležitost. Zima odpluje jako každý rok, sluníčko začne pálit, sakury na ulici sněží svými květy na zem, jeden by řekl, léto přichází. Ale nene, tak to není. To pravé léto přichází toho dne, kdy otevřu dveře jdouce věšet prádlo a ucítím ho ve vzduchu. S nejistým očekáváním se nadechnu ještě jednou té syté vůně a den má hned jiný rozměr. Radostně – líně – letně – chalupově – BEZOVÝ. Jakoby se zastavil čas. (Pokračování textu…)
Občas si člověk naběhne. Většinou sám. A stejně to bylo i s domečkem. Za dobrotu, na žebrotu. Jinak řečeno, toto přísloví našich předků jasně říká, že pokud nechcete o žebrotě, rozhodně nesmíte být hodní.
Takže po držkové od maminky dvojčat – a ne, nebyla to polívka – se muselo vysvětli jak, co, kdy, kde a proč a hlavně že se domeček fakt, ale doopravdy nebude kupovat.
Znáte to. Dojde Vám zboží. Jste spokojeni, že ho máte, jste spokojení, že je zboží kvalitní, ale hromadí se Vám kisny. Co s nima?
************* pokračování Reminiscence na Vánoce II ****************
Ze začátku vypadalo místo, které jsme vybrali dobře. Jedno dítě stálo na výsuvném sloupu, který zabraňuje slušným řidičům vjet na parkoviště, zatímco lumpové už dávno mají klíč a druhé bylo v náruči. o na 15cti kilový nákup na zádech.
********** pokračování Reminiscence na Vánoce I **************
S milým úsměvem mi slečna sdělila, že sice jsem dobře, ale vinárna, že je o patro níž. To BUM, jak mi spadl kámen ze srdce, pobavilo celou kavárnu. Teda aspoň se se na mě všichni vesele usmívali. Doufám.
Jak už to chodí, Ježíšek pajdá na poslední chvíli. Předtím pořád není čas a najednou už je skoro pozdě.
Jak se mluví v podnicích? No přece nesrozumitelně. Nejni to moje dílko, ale nevystavit to by byl hřích :-D. (Pokračování textu…)
Vždy, když o víkendu hlídám děti, s láskou vzpomínám na volné soboty, kdy jsem mohl jít na čundr a já … já jsem se rozhodl zůstat doma a jen tak lenošit.
Jak je mi líto těch dní, kdy jsem mohl rozdělávat na čundru oheň, vařit čaj, udržovat ohníček při životě a tím se aktivně připravovat na rodičovství.
Včera jsem měl sezení s bankou, která mi nabízela „speciální vysoce výnosový běžný účet“. Wow. celých 0,05% p.a. tzn ročně 🙂