Brouzdám tak večer po stránkách, nic nehledám a jen se nechávám unášet pocitem naprosté volnosti. Tolik informací  –  a já … hmmmm… já je klidně můžu minout, aniž bych je četl. (Pokračování textu…)

Moderní přístroje dokáží úžasné věci. Třeba umí samy létat do vesmíru, umožňují nám podívat se na molekulární úroveň no a tak podobně. (Pokračování textu…)

Wow. Tak to je mazec. Dotykový displej  – to je věc známá. Ovšem něco tomu schází. Třeba odezva. Varianta s jemně dělenou obrazovkou je použitelná pouze jako jednoúčelové zažízení. Ovšem kde je StarTrek, který mění displeje dle požadavku osazenstva a dává hmatovou odezvu? (Pokračování textu…)

Stryko Juraj mi poslal odkaz na nádhernou diskuzi o tom, jak by se mělo tvořit  uživatelské rozhraní. Celý článek najdete zde. (Pokračování textu…)

Vzhledem k tomu, že už jsou všichni „přesoustřeďkováni“ dáme si malou oddychovku. Zcela náhodně jsem padnul na toto video. A ještě kontrolní otázka: „Poznali byste, že je celý film natočen a nastříhán na iPhone 4?“

Odkaz se článkem a videem zde.

Když si uvědomím, že ještě před 20ti lety se točil film „K šípku“ na 8mm černobílý film, tak nestačím mrkat na drát. Žijeme v technologicky úžasné době.

Opět po dlouhé době jsem se dostal do stavu, kdy bylo potřeba restartovat linuxový server a po ruce nebyl nikdo, kdo by to uměl. Vono taky o půl šesté ráno se najde málokdo, kdo by nadšením nadskakoval, že mi může píchnout. Přítel na telefonu tedy neproběhnul. I rozpomněl jsem se tedy na prográmek Putty, kterým je možno se dostati na servřík. Dokonce jsem se rozpomenul na jméno a na heslo.

(Pokračování textu…)

Jojo. Taky už mě to natrefilo. Vyměnil jsem si auto, bo kamarád potřeboval autobusek a už to jelo. Automatická převodovka. Kdo to ještě nezažil, tak tomu to opravdu přeju. Vynikající zážitek. Jak píše encyklopedické heslo, tak cituji: „Automatické převodovky se od sedmdesátých let ve velké míře uplatňují u městských autobusů, hasičů, autojeřábů, popelářských vozů a u motorových vozů na železnici.“ (Pokračování textu…)

Žijeme v úžasné době. V době zázraků. Sice o tom bude mít mnoho osob pochybnosti, ale nenechte si to vymluvit. Vždyť každý den zcela standardně používáme nanotechnologie.  Ne každý pracuje velkých projektech jako třeba Čolek, který komprimuje světlo v prostoru a čase. Jen kvůli vyražení několika čehosi ze zkoumaného vzorku ve stejný okamžik. (Pokračování textu…)

Chodím po světě a je mi smutno. Z mnoha věcí, včetně polititky. V tomto konkrétním případě jsem si opakovaně všimnul totální ignorace techniky a technologie (opravdu to není to stejné) kolem nás.

Naše resistence vůči divům, které nás obklopují dosahuje takových výšin, že Mount Everest vypadá jako dětská bábovička. Proto jsem se rozhodl, založit novou rubriku „Technologie“ a sesmolit na zadané téma „zepár“ článků. (Pokračování textu…)

Romantická idylka zasněženého města rozněžnila nejedno okoralé srdce zatvrzelého existencionalisty a radostné tváře výskajích dětí rozjasnily obličeje mnoha osob důchodového věku, kterým se do očí vplížil zamlžený výraz naznačující intenzivní vzpomínání na dobu před …. (doplňte sami) lety. Nalomen krásou míhající se okolo smykujícího auta nejen dozadu, ale i do stran, jsem se rozhodl, že se pokusím zachovat tuto vzpomínku v poněkud hmatatelnější podobě, než je nespolehlivá a špatně reprodukovatelná lidská paměť. (Pokračování textu…)