Noční rozjezdy v Brně
Jak se hromadné dopravě vyhýbám jak čert kříži, tak jsem, jak na potvoru, musel využít služeb dopravního podniku města Brna. Klasický večer, kdy bylo pod nulou, sem-tam poletovala vločka sněhu a navíc, jako bonus, jsem měl na krku dvojčata. Pravda, dvojčata jsem prozíravě přebalil, nakrmil a hlavně uspal, ale vraceje se se spícími dvojčaty domů, mířil jsem na rozjezd, který jsem si našel na internetu a tedy na autobus s číslem 93, který měl jet 21,41. Byvše tam v pětiminutovém předstihu, doufal jsem, že mi daný spoj neujel. Po zaslechnutí dieslového motoru, který duněl v zatáčce, jsem se uklidnil. Stihnul jsem to. Ale ouva. Začal jsem mávat na autobus. Ukázalo se, že to není znamení k zastavení, (jak jsem si naivně myslel) ale nýbrž k přidání plynu a vyhnutí se zastávce velkým obloukem, aby snad stopující neměl tendenci vrhat se pod opravdu rychle jedoucí autobus, který by -nedejbože- musel zastavit. Celá akce se odehrála 12ctého prosince v 23.41 na zastávce Vrázova v Brně a žluté identifikační číslo autobusu bylo 2345. S mnoha velmi nemravnými slovy jsem se otočil za ujíždějícím autobusem a sliboval jsem, že o tomto se dopravní podnik rozhodně doví věci nelichotivé.
Při plánování odvetného kroku proti řidiči autobusu, který byl natolik ohleduplný (gauner), že spící děti objel velkým obloukem, ačkoliv jeho snahu hatilo přidání plynu a tedy razantní zvýšení rychlosti, čímž hladina hluku vzrostla na úroveň, která dvojčata samozřejmě vzbudila, přijel autobus s číslem 89, se žlutým identifikačním číslem 7485. Tento řidič naštěstí zastavil. (pokud by nezastavil ani on, nečetli byste tento článek, ale nesouvislou hromadu vyjmenovaných slov).
Vzhledem k velmi rozhořčenému stavu (mému) jsem řidiči tohoto autobusu velmi nevybíravými slovy vyčetl chování jeho kolegy a doporučil, ať řidiči-kolegovi předchozího autobusu vyřídí, že si na něj, spolu s ostatními stopujícími, budeme stěžovat.
Opravdu velmi mne mrzí, že mne dvojčata donutila vystoupit na zastávce před Hlavním nádražím. Velmi rád bych totiž tomuto řidiči-trubce vmetl několik málo slov do tváře. Kupodivu by se nejednalo o slova nemravná, ale přesto o slova, která by si nikdo, kdo ctí svoji povinnost a reflektuje zásady kvalitního vykonávání své práce za rámeček nedal.
Ihned, jak dostanu reakci na svoji stížnost, rozhodně ji vystavím na tomto blogu. I mne totiž zajímá, jak se tomu bude DPMB věnovat, ale hlavně jestli VŮBEC se tomu bude věnovat.