Děti si hrají
Dvojčata a sestřenice dohromady – to je standardně návod na katastrofu. Ovšem pokud je v dosahu kolotoč, tak to kupodivu není tak zlé.
Tedy do té doby, než se holčičky rozhodnou, že s klukem – S KLUKEM si teda hrát nebudou. Ať se jim to vysvětluje jak chce, občas jim ruchne v kouli a odhání klučíka a odhání a odhání.
Ovšem Matěj je hoch přičinlivý a bez větších problémů si najde zábavu jinde. Při této zábavě pak trpělivě čeká na vhodnou příležitost vyjádřit svůj názor na dívčí odmítání.
Jakmile děvčata nasedla na kolotoč, udeřila správná chvíle. Matěj přiskočil a začal je točit. Ale protože je prefíkaný a všemi mastmi mazaný, bylo mu jasné, že jen tak roztáčet na maximální otáčky nejde, protože by hrozil zásah dospělých.
Proto zvolil rychlost nízkou nato, aby holky vypadávaly z kolotoče, ale zároveň takovou, aby nebylo možné vysotupit. Protože i tak hrozila intervence dospělých, přidal k tomu klučík legendu.
Čas od času kolotoč zastavil s hlášením „Masarykova jedna, vystupovat“. A než se holky vzpamatovaly, už je točil dál.
Vymyšlené to měl opravdu pěkně. Netočil rychle, legenda byla, tedy ani nebyl moc důvod ke stížnostem. A točil a točil a nářku a vyhrožování holčiček nedbal. Proč taky, že 🙂
Pak holky vymyslely strategii, jak přece jen vystoupit. „My bychom chtěli jet na Poděbradovu“ zahlásily.
Matěj jako správný gentleman nehnul brvou, uznal že tento plán je dobrý a kolotoč-tramavaj přesměroval na požadovanou zastávku. Ale nebyl by to on, aby si neodpustil ještě jeden vtípek nakonec.
Zastavil kolotoč, ohlásil „Poděbradova jedna“ a jak začali děvčata vystupovat, ihned kolotoč zase roztočil. Děvčata se poněkud divila, a zvýšenými hlasy se dožadovala vystoupení s tím, že už tam přece jsou.
Mates ovšem vítězoslavně prohlásil „Vy jedete na Poděbradovu TŘI“
A s touto vychutnávkou ještě dvakrát zastavil a opět roztočil kolotoč, aby si mohli po vystoupení opět všichni dohromady hrát společně. Tedy na nějakou dobu, než holky zapomenou, jak to dopadlo posledně.