Jízda s automatickou převodovkou
Jojo. Taky už mě to natrefilo. Vyměnil jsem si auto, bo kamarád potřeboval autobusek a už to jelo. Automatická převodovka. Kdo to ještě nezažil, tak tomu to opravdu přeju. Vynikající zážitek. Jak píše encyklopedické heslo, tak cituji: „Automatické převodovky se od sedmdesátých let ve velké míře uplatňují u městských autobusů, hasičů, autojeřábů, popelářských vozů a u motorových vozů na železnici.“
To, že si musíte sedět na levé noze, abyste náhodou nechytli tečku od předního skla, sem věděl. Jak řadit – tak to pochopí i blondýna. Piktogram s ruční brzdou (když vypínáte motor) R jako „reverz“, N jako „neutrál“ (nic se neděje) a D jako „Dopředu, Debile“, je jednoduché.
První překvapení je, že najednou nemáte co dělat s rukama. Rozjíždíte se do kopce, na levé noze si sedíte :-), pravou nohou šlapete plyn a pravá ruka nemá co dělat. Katastrofa. Ruka šmátralka šmátrá po šaltrpáce a nenachází …. Aha „vono“ je to automat.
Na druhou stranu v zácpě to bylo super. Už začínám chápat, že je možné se v autě holit, snídat, popíjet kafe, krmit dítě, telefonovat a ladit oblíbený film na obrazovce.
Poskakování v zácpách tedy rozhodně na výbornou. Teda až na efekt „šlápnul jsem na banán“ při každém přeřazení rychlosti, který mi začal lehce lézt na mozek. Ano. přesně ten efekt, jako když špatně, ale opravdu špatně pustíte pedál spojky. Spojka se protočí, auto lehce zpomalí, kotouče se ošoupou, aby potom vystřelily auto kupředu s vědomím, že autoservis bude mít co dělat.
Ale jakmile vyjedete na volnou silnici, nebo nedejbože na dálnici, tak to je fakt mazec. Podtočené auto na 11cti stech otáčkách (a při sešlánutí brzdového pedálu i méně) mne znervóznilo natolik, že jsem otestoval „ruční“ automatické řazení.
Tedy ne že bych si pomohl až tolik. Sice to bylo lepší, auto zbytečně neřvalo okolo tří tisíc, a nedusilo se na jedenátistech otáčkách, ale ve chvíli, kdy nefunguje automat ruka-oko-noha jsem se musel neustále dívat na tachometr. Až včil mi došlo, jak moc řídím auto podle sluchu. Tolik jsem na ciferníky nečučel od autoškoly.
Když jsem prokazatelně prošvihnul první značku (značka 80km se na dálnici sama od sebe nevyskytuje, většinou má větší starší sestřičky – zvláště ta 100 km mi utkvěla v paměti), vrátil jsem to znovu na režim D. Tedy čirý automat. Pravda, zuby zaskřípaly až na kořenové kanálky a ještě dnes si raději dávám kašovitou stravu, ovšem ten pravý, nefalšovaný sadismus začal na okresce.
Za normálního stavu je použití brzd pověra a černá magie, která se používá jedině k zastavení auta. Například na červenou. Chápu. Není-li spojka, na něco se šlapat musí a plyn není to pravé ořechové. Jako vzorový příklad lze vzít sloní závody na D1. Slon 1, jedoucí rychlostí 91,2 km/hod chce udělat dojem na Slonici 2, která jede rychlostí 90,5 km/hod. Při délce sloního těla 20 m (viz například zde, oprava pod článkem) při bezpečné délce zařazení 10 m a předpokládaném startu tělo na tělo dělá 7,76 km délky předjíždění. Je jasné, že na tak dlouhé dráze, se počne minimálně jeden kaminonek, nebo aspoň Avia. Takáto situace si prostě vynutí použití brzd. Přece nebude slony rušit v jejich intimní chvilce. Snad jen, kdyby se méně předjížděli, třeba by bylo méně kamionů.
Ale to jsem odbočil. Jakmile šlápnete na brzdu, auto se začne otřásat. Jakmile totiž otáčky motoru dosáhnou jisté minimální hranice, soudný člověk vyřadí. Nesoudný automat nikoliv. Metodou pokus-pokus jsem zjistil, že automat nechává motor v zápřahu pod jeden tisíc otáček. To na mě bylo příliš.
Auto jsem po návratu z nejnutnějších pojížděk odstavil a chodil raději pěšky. Automat? Hmm … ještě pár let ne. I když, v těch zácpách ….
P.S. Tak mi to nedalo a pobrouzdal jsem po netu. Krom vysloveně technických článků jsem našel i velmi lidsky podané vysvětlení na wikipedii. Například je velmi jednoduše podaný princip automatické převodovky, doporučuji.
Ovšem je potřeba prostudovat také odkazy – například na hydrodynamickém měniči se můžete dočíst výhody tohoto systému.
Například násobí kroutící moment motoru a zvyšuje tedy stoupavost vozidla, odstraňuje přenos rázů a kmitů způsobených motorem do převodového ústrojí, zmenšuje prokluz kol při prudkém rozjezdu a má měkký chod – snižuje „cuknutí“ při rychlém puštění spojkového pedálu.
Ovšem jsou zde také nevýhody: vždy je ve spojce alespoň malý prokluz, což zvyšuje spotřebu paliva (neplatí při použití uzavírací spojky měniče) – přesně to jsem pozoroval jojo. A taky vozidla s touto spojkou nelze zajistit proti pohybu zařazením rychlostního stupně při vypnutém motoru.
Nakonec si dovolím linkovat jednu pěknou, ale opravdu pěknou animaci funkce hydrodynamické spojky.Prostě paráda a pochopí to každý. I ty, Brute 🙂
Tagy: Technologie