Soustředění – den první
A je to tady. Sraz na nádraží v KrPoli, zakoupení jízdenek, dle matematického modelu slečny/mladé paní kapelnice pravda zavdal příčinu k zajímavé diskuzi s průvodčím, který dlouho nedokázal pochopit, co je to optimalizace nákladů, že je to koupené správně a vůbec, že to má zkontrolovat a ne prudit.
Po delší diskuzi to chlapec pochopil, a proto bylo možné vystoupit až v místě určení. Zde nečekal slibovaný autobusek, protože ten se tou dobou ještě řítil směr cíl, včetně kuchařek a dvojčete.
Nicméně se zadařilo na 5x převézt celou výpravu a v cíli se slavnostně ubytovat. Pravda, vznikly bizarní uskupení skupinek spinkajících pospolu – hlavně z důvodu rozstrkanosti postelí. Opravdu nevím, proč mají všechny venkovské fary mánii umisťovat všude proloželé, popraskané, špinavé, smrdící a zaprášené postele. Kdyby tak všechny tyto hrůzy vyhodily, hned by se objekt dal lépe využít a ubytování by nebylo dobrodružstvím v džungli.
Nicméně ubytování se zvládlo, vynikající špenát včetně česneku byl připraven a první oběd mohl vypuknout. Po obědě se menší a rychleji trávící jedinci odebrali na menší dvoreček přináležející k domečku, kde proběhnul tuhý mač v čutané.
Po porážce nepřítele na hlavu (ať již to byl kdokoliv) proběhnul první nácvik, včetně rozdělení od hlasů. Oba kluci se dostali se svým mužným basem do druhého hlasu, který pod vedením Týny a Bětky (jména uváděná dle stáří) začali cvičit druhý a třetí hlas k písni, jejíž název nebyl zaznamenán. Snad zítra.
Pravda, nácviky občas zněly zpoza dveří asi tak, jako by tam někdo tahal kočku za ocas a zároveň s ní rotoval okolo pevného středu, na který se ocas postupně navíjí. Ovšem výsledná – poslední zkouška prvního dne, dala naději, že se přece jen něco secvičí tak, aby to znělo jako sbor a ne jako grupa rozumově intelektuálně nesmělých osob ve skotských střicích (malá reklama 🙂 )
Během nácviku proběhla oslava Aniččina svátku spojená s konzumací z Brna importované Marlenky.
Naopak po nácviku byla vynikající večeře, následovaná fotbalovým utkáním kdy strana B, porazila stranu A na hlavu rozdílem 3 branek s výší skóre 7.
Zakončení večera se neslo v duchu Madagaskaru 3, vyhraných gumových medvídků, čištění zubů a samozřejmě spánku. Tedy spánku … Dvojčata se rozhodla, že nové prostředí je extrémně stimulující a je nutné ho zkoumat takřka nepřetržitě a zvláště v noci, kdy měsíc tvoří zajímavé stíny na podlaze.
Vzhledem k tomu, že se rozhodla jakýkoliv objev bez ohledu na jeho velikost a důležitost konzultovat s okolím, není divu, že vstávání utahaného pěstouna a do růžova vyspinkaných dvojčat proběhlo až v půlce prvního nácviku.
Ale to je už další den a o tom zase příště.
Tagy: dětský sbor, Dvojčata, farnost, radosti s dvojčaty, Schola