Nejnovější příspěvky
 
Základní informace
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

Spaní s panenkou

Jakmile děti přestaly spinkat v zavinovačkách, začaly chtít něco, s čím se v noci tulit. Plyšák je prostě ideální zvíře na něco takového. Takže pohoda. Zajímavé bylo to, že plyšák tulivý, ač necucaný docela dobře nahradil dudlík. Takže dvě pohody. Ale ….

… jakmile začaly děti chodit a dokázaly se dostat z postýlky, začaly noční radosti.

Pravda, klika na dveřích je vysoko, ale to se vyřešilo spoluprací dvojčat. První probudivší vzbudilo to druhé, nabraly náruč plyšáků, jeden polštář a vyrazily ke dveřím do ložnice. To množné číslo – tedy plyšáky – je správně. Jak dvojčata rostla, počet plyšáků na noc se násobil. Jeden čas byla dokonce obava, aby se děti do postýlek skrz vrstvu plyšáků vešly.

Polštář se hodil na zem, jedno dvojče si na něj stouplo na špičky, upustilo své plyšáky a zatímco jej druhé dvojče jistilo zezadu, šátralo pacičkou po klice. Poté, co se povedlo pootevřít dveře, muselo druhé dvojče rychle strčit prstíky do mezery a zapáčit. Přece jen polštář na zemi měl tendenci dveře zavírat.

Vše se odehrávalo za naprostého ticha a slyšet bylo jen ťapání ťapiček mimo koberec a cvaknutí kliky.

Po zdolání dveří se opět pobrali plyšáci do náruče a hurá do rodičovské postele.

Přelezlo se přes – většinou již probuzené – rodiče tak, aby se co nejvíce pošlapali a s jistotou probudili, pohmatem se zkontroloval počet plyšáků a když pohmatový součet, a druh nesouhlasil, propukl pláč.

Nutno konstatovat, že zkusit podstrčit jedno plyšové zvíře dvakrát v bláhové naději, že to projde – prostě neprošlo. Vnitřní radar dvojčat byl v tomto neomylný.

Pohled na békající, slzící a soplící dvojče se zavřenýma očima a otevřenou pusou a uslintanou bradou, dvojče evidentně spící a opravdu velmi, velmi hlasité. Tak TO je pohled, který i otrlého pěstouna postavil na nohy a donutil ho jít hledat  zbývající plyšovoou obludu.

Ovšem problém byl že rodič netušil:

  1. o jakou obludu se jedná
  2. kde se obluda nachází
  3. jestli je vůbec doma
  4. a co hůř – u této noční hry nebyl definován ani počet

Několikrát se tedy stalo, že noční manévry skončily konstatováním, že plyšák je u některé z babiček a nebo v pračce. Dalo by se říci i to slovo na f …. f …. fiasko.

Ovšem jedna noční hra byla opravdu vydařená – to když šťastný otec zakopl o dva plyšáky hned za dveřmi a doplnil tedy haldu plyše békajícímu stereu v bláhové naději, že se konečně vyspí.

Omyl.

Plyšáci chyběli tři.

Třetí obluda byla pečlivě schována v kočárku, pod vrstvou autíček, které byly přikryty polštářem a dekou.

A včil to hledejte. Skautský tábor hadra 🙂

Aby se náhodou ctihodný otec nenudil, tak chtěl-li děti vrátit zpět do postýlek, scéna s plyšáky se opakovala, akorát v postýlce. Při transportu dětí zpět, začal chudák otec věřit na noční oživání plyšáků a začal nesnášet různé animované obludnosti typu Toy story s chodícími hračkami.

Ony totiž obludy plyšové a tedy prokazatelně nechodící, které – opět prokazatelně – byly v posteli rodičů i s dětmi, se najednou ocitaly v různých koutech pokojů, předsíně a jednou i v kuchyni.

No jak se tam dostali (ti plyšáci) tak to rodiče fakt netuší a dvojčata neprozradila.

Jak šel čas, plyšáků v postýlce začalo naštěstí ubývat. Ovšem děti se pro změnu přeorientovaly. A to tak, že razantně.

Tak to ale až příště 🙂

 
 
 
 
 
 
 
 
 
Fotky
 

2014_07_tabor2014-05-27
2013_08_taborjezek ski karlov
foto den dalsiSoustredeni 2013 - den prvni