Metoda konečných prvků
Metoda konečných prvků je matematická metoda sloužící k simulaci průběhů napětí, deformací a dalších jevů, v závislosti na tom, který software používáte. Tedy ani tak to nezáleží na tom jaký software, ale hlavně jaké databanky ten daná soft má.
Zjednodušené věci umí spočítat i AutoCAD – i když od té doby co koupili CADMould umí i pěkné věci. Nebo tředa takový Dloubal software :-). Nebo třeba atakový ANSYS
A co že se třeba dá analyzovat? Například rukojeť žehličky, nádoba na jaderný odpad v Temelíně, Golden Gate Bridge Jo vy tomu nevěříte? Máte pocit, že takto se most nemůže chovat? No tak zkusíme něco, co všichni znají, nebo si to aspoň umí představit. Obyčejná podprsenka.
Prostě jak vidno – je to věda. Pro ty, kdo vidí tuto metodu návrhu poprvé, dám malé vysvětlení. Modré čtverečky a trojúhelníčky jsou nejmenší zatížení – resp bez zatížení a jak se barva mění přes zelenou na žlutou až k červené a fialové, zatížení stoupá.
Za zmínku také stojí zajímavý střih, který přenesl zatížení mimo plastové spojovací částí a tam kde se tomu nešlo vyhnout znásobil ochranu a použil spojovací části kovové.
Vezměme si ještě pár dalších příkladů. Třeba proudění a obtékání auta, neboli jak to vypadá, když najedete na našich silnicích do lochny a co to udělá nejen s gumou, ale hlavně s ráfkem.
Velmi povznášející je také frézování – tvorba třísky, deformace na výjezdu frézy z materiálu a ten okousaný povrch mě fakt dostal.
Celkově obráběčská videa od Abaqusa stojí za to. Soustružení například. A pro ty nejzvídavější pak ukázka jak se cítí plech, ze kterého se tvoří například kalíšek na svíčku.