Nejnovější příspěvky
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

Mikinka

Dvojčata nosí mikiny. Například, když doma není úplně teplo. Jak povyrostli, tak poté, co se oteplí, si je umí sundat sami. A včil to začíná.

Zatímco první rozdílení mikin provedli rodiče, chvíli po sundání si Matys usmyslel, že prostě musí mít tu bílou mikinu s kapucí a růžovým lemováním. Neptejte se mě proč. Prostě je jasně lepší.

Elizabeth, která nejevila o mikinu zájem najednou ožila a začala uplatňovat vlastnická práva. Po přílišném zvednutí hladiny hluku se do toho vložil dohližitel  a vynadalo oběma činitelům s výhružkou, že mikina bude zabavena.

Chvíli byl opět klid, ale Matys pozoroval Elis a po očku si měřil vzdálenost jich obou od mikiny. Alžběta po chvíli přešla z režimu „maximální bdělost“ na provozní režim „nezájem co se děje“. Nastal čas vystartovat.

Rychlostí útočící kobry, se znalostí poučky „fyzické vlastnění je 9/10 práva“ vyběhl Mates ze startovních bloků, sundal mikinu z postýlky, a ještě v běhu si navléknul jeden rukáv.

Překvapená Elis jen zírala, proč – chrome – ten Matěják pobíhá po pokoji.

Ten mezitím doobléknul i druhý rukáv a začal zapínat zip. Ovšem na tento úkon se musel zatavit a jakmile se dostal do klidové fáze vůči Elis, tato konečně zaostřila a nastalo ….

… no kupodivu křik ne. Alžbět pochopila, že když už to má oblečené, tak by dosáhla maximálně zabavení celé mikiny. Začala, jako správná baba, spřádat temné plány, jak vobtáhnout Matysa o mikinu bez toho, že by tato byla dohlížejícím uschována.

První varianta byla „Matýsku dej mi prosím mmikinku. Mně je zima“. Ovšem nekompromisní odpoď „NE“ naznačila, že tudy cestička nepovede.

„Ale to je moje mikinka, ty máš tamtu modrou“. Mňo tento argument už se setkal s poněkud kladnější odezvou. Matys zvednul modrou mikinu a přes celý pokoj ji hodil Alžbětě s výrazem – ukradni si svou.

Po této odpovědi následovalo několik koleček okolo dohližitele, který spokojeně uložen ve strategickém středu pokoje sledoval, jak dvojčata opisují tytéž dráhy podíl zdi, bez náznaku pokusů o zkrácení dráhy a nadběhnutí honěnému. Jako kdyby se domluvily, že trasu, kterou běží pronásledovaný, musí přesně kopírovat pronásledovatel a to včetně přelezení převráceného kočárku a poskočení na břichu pěstouna.

Vzhledem k vysoké motivaci Matějově ani cesta hrubé síly a rychlosti nevedla k cíli. Tzn servání mikiny z Matyse. Přeložím vám to. Prostě jí utekl.

Další varianta byla čistě ženská. Když nefunguje poprosit, ani majetnický vztah, a hrubá síla zklamala, tak zkusíme hrát na city. „Matýsku tatínku, bělouškovi (rozuměj panence) je zima“ Tento obrat byl natolik zajímavý, že jsem zbystřil, co na to Matěj. Nejenže byl zainteresován coby rodič – proto oslovení tatínku, ale navíc byl i nenápadně citově vydírán – přece je zima jeho dítěti, že?

Matěj se k tomu postavil čelem. V běhu vytrhl panenku Alžbětě z rukou a hodil ji směrem po pěstounovi s pokynem „přikrýt“.

Následoval pokus zapůjčení „Půjč mi mikinku Matýsku. Já ti ji za chvíli vrátím“ – kontrováno „nepůjčím“

No bavil jsem se víc jak hodinu. Celé to proběhlo bez křiku, pranic a celkově v tichosti. Některé dialogy byly dokonce pro lepší vyznění šeptané.

Jenom by mě zajímalo – odkud to to Bětka odkoukala? Doma to přece vidět nemohla.