Co nám pověděli…
Po dlouhé době, ve které se mi změnil plátce za mou práci ze sociálky na zaměstnavatele a ve které se výrazně změnila i náplň mého dne, opět usedám k počítači, abych navázala na článek Alžbětka perlí. Změnilo se více věcí – třeba i to, že dle očekávání už perlí i Matěj…
prosinec 2011:
- Mates parkuje svého šlapacího Peugeota do garáže a couvá s nátiskem profesionálního řidiče. Letmý pohled přes rameno mu ukáže, že v garáži už stojí kočárky. Tiše procedí: „Dopdee.“ Ptám se (přátelsky): „Matýsku, cos to říkal?“ Mates s rozumným pokývnutím hlavičky: „Kočáaky.“ Já trpělivě: „Matýsku, to jsi neříkal, co jsi řekl?“ „Zapaakovat, tam!“
- Dopoledne štědrého dne:
Dávám na sporák vodu na rybí polévku a děti ji chtějí také osolit. Bětce se podaří ze solničky vylovit obrovskou hroudu a šťastně ji tam hodí. Trochu se zlobím: „Bětuško, do polívky se nemůže dávat tolik soli. Musím to teď vylít a dát novou vodu. Přiděláváš mi tím práci.“ Mates kriticky: „Betucha móóc osolila!“ Když to říká asi potřetí, Alžbětka se ukřivděně ozve: „Nepřipomínej mi to pořád, nebo budu smutná!“
leden 2012:
- Alžbětka ještě loni úsměvně říkala „tatínčino“ podle vzoru „maminčino“. Matys teď říká: „maminkovo“ po vzoru „tatínkovo“. A pak taky samozřejmě „Betuchovo“, což Alžbětě vadí jen z části, protože to znamená aspoň částečné přiznání nějakého vlastnictví.
- Minulý víkend jsme u Osové Bítýšky narazili u potoka na rozkvétající vrby. Bětuška projevila přání, abych jí jednu větvičku utrhla: „Maminko, prosím, kočičky!“ Mates na sebe nedal dlouho čekat: „Kaky pejchky!“
duben 2012:
- Dvojčata dnes od táty dostala zaplacenou autoškolu pro mámu. Matýsek tuto informaci celé narozeninové odpoledne stravoval a na sklonku večera se rozzářil a radostně zadeklamoval: „Maminka bude zídit auto! Bude zíkat dopdele!“
květen 2012:
- Pět duplových židliček postavených těsně vedle sebe na podložku vytvoří takovou delší lavečku. Mates posadí panáčky na oba kraje a chce posadit dalšího těsně vedle jednoho z nich. Já vím, že panáčci mají tak široké ramenní klouby, že se pěkně vedle sebe dva neposadí. Proto přesvědčuji Matesa, aby posadil panáčka doprostřed. Mates se na mě s despektem podívá, jednomu panáčkovi otočí ruku nahoru, druhému dolů, trochu je natočí a … kam se na něj hrabu s doktorátem z prostorové geometrie…
červen 2012:
- Máme jít ven a už jsem trochu netrpělivá. Bětka škemrá, že chce šatičky a dostane je. Mates škemrá, že chce šatičky, tak se na něj jen zpytavě zahledím a odbudu ho: „Matýsku, nejsi přece buzerant.“ Mates sklopí hlavu k zemi, pozvedne pohled a vtíravě zahlásí: „Su buznááá.“
- Mates na pískovišti plácá bábovku, mlátí do ní vší silou a hrubým hrdelním hlasem napodobuje zlého naštvaného chlapa: „Bábo-bábo-bábovicho-jestli-se
-mě-nepovedéééš!“ (Všechny bábovky i děti v okolí se třesou strachy.) Pak odklopí bábovku, pokrčí smutně ramínky a tiše řekne: „Mmm, nepovedla..“ - Máme doma holčičku a chlapa. To už se pozná podle mluvení. Alžběta slova zdrobňuje. I ta, u kterých se to běžně neslyší (náručenka, medvídeček, …). Mates zdrobněliny nepoužívá. A když už něco jako zdrobnělina zní, byť není, tak to slovo prostě „zvelčí“ (vidla=vidlička, prach=prášek do myčky, …).
červenec 2012:
- Mates si na hřišti půjčil odrážecí motorku a přijel ke mně s tím, že musí natankovat. Profesionálně sundal jakokryt, nasadil jakopistoli, ležérně se opřel a čekal, až bude mít motorka dost. Pro ukrácení dlouhé chvíle jsem se ho optala: „Maťo, na co jede ta tvoje motorka? Na naftu nebo na benzín?“ Mates nechal pistoli pistolí nasedl a radostně zvolal: „Na výlet!“ … Asi ho bude muset táta dovzdělat. 🙂
srpen 2012:
- Alžbětka cvičí „rrrr“ ve slovech. Takže už třeba umí „Brrrrrno“. Včera za mnou přišla a řekla: „rrrrrybička“. Moc jsem ji pochválila. Dychtící po další pochvale se na chvíli zamyslela a spustila: „rrrrrkačenka“.
- Současnou Alžbětčinou velkou zábavou je umývání panenky Bělouška. Dnes ho držela v náručí a povídala sobě i jemu (nejprve zaujatě): „Matýsek chce, aby Běloušek byl smraďoušek, ale já chci, aby byl voňoušek.“ (rezignovaně):“ Je to prostě chlap. To sou chlapi, no.“ (s vědoucím úsměvem na Bělouška): „Ale stejně si to uděláme, jak chceme.“
- Mates se naučil od svého otce novou měrnou jednotku (bohužel). Moravskou jednotku. Šli jsme takhle po hřebenovce borůvkovištěm a syn nadšeně zahlásil: „Tady je plná prdel borůvek!“
leden 2013:
- Bětuščina samomluva nad nakresleným obrázkem: „Tady jsem nakreslila maminku. A máma se mračí! To proto, že táta říká „doprdele“!“
- Alžbětčina samomluva: „Mami, víš, proč rodí jen mámy? Protože tátové by moc zlobili, běhali by a miminko v bříšku by moc plakalo. Proto musí rodit máma. A – tátu by to moc bolelo.“