Nejnovější příspěvky
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

Dvojčata a chaos

Inspirován letošním FenixConem zjistil jsem i já, že pořádek je vlastně chaos. Přednáška s názvem „Vše povstává z chaosu“ byla myslím vše říkající a  vysvětlila mnohé.

Samoorganizace vysvětluje zdánlivě nevysvětlitelné jevy, i u jinak velmi inteligentních dvojčátek. Například otevření si dvojkřídlých dveří může být jeden z projevů.

Díky návštěvě milovníků sci-fi a fantasy životního stylu, jsem tedy zjistil, že naše snaha o organizaci života nejoblíbenějších stereo dětí, je snaha odsouzená k zániku ještě před jejím vznikem.

Nicméně nejjednodušší heuristickou metodou byla zjištěna jistá kriteriální validita a tedy nutnost řádu u testovaného vzorku, ač, jak již bylo naznačeno, řádu není apriori možné dosáhnout, neboť to revidované empirické testy relevantních vzorků vyvrátily.

Jednoduše řečeno. Není možné upřít dětem denní režim, protože bez něj budou, jak heliový balónek, poletovat světem a nebudou mít jakýkoliv pevný bod. Pokud se dvojče místo do kuchyně na snídani (jak očekává) vezme namísto toho na procházku (protože otec zapomněl nakoupit) je reakce zcela logická. Pomocí samoorganizace dojde ke vzájemné interakci dvojčat, díky které se tyto snaží s nastalou situací vyrovnat.

Pravda, jejich cesta ve vyrovnání se s nastalou situací na první pohled zvyšuje míru entropie, ovšem z principu nerovnovážné termodynamiky je zjevné, že tímto vzniknou vysoce organizované struktury. Dalo by se říci, že pokud dvojčata zlobí, je potřeba je nechat, a až jejich zlobení přeroste určitou mez, dojde k samovolnému zklidnění a přesunu od chaosu (zlobení) k chování, které je narozdíl od předchozího akceptovatelné (nezlobí tak moc).

Z praxe je možno říci, že do stavu rovnováhy systému a tedy řádu nelze dvojčata v definovaném časovém úseku (lidský život) dostat. Aby z toho člověk nezblnul, je tedy nutné dát si za cíl nikoliv dítě hodné, ale dítě s co možná nejkratší periodou chaosu a naopak co nejdelší periodou uspořádanosti (relativně hodné dítě).

Dítě totiž neodporuje fyzikálním zákonům a jeho snahou je uspořádat se do hodného dítěte. Minimálně proto, že pak hrozí více pozitivních pozorností ze strany pozorovatelů.

Tuto snahu ovšem pevný denní rámec silně podporuje. Je tedy nutné, tuto berličku napomáhající uspořádanosti (hodnosti) pokud možno dodržovat. Nadšení dětí, které najdou věci na místě, kde je očekávají, je velmi pozitivní a povznášející i pro pěstouny.

Není třeba ovšem házet reaktivní zbraň do obilovin, že se vám nedaří udržet děti v podmínkách dlouhodobého samouspořádání. Až je řád přestane bavit, tak si děti celkem výrazně řeknou o další porci chaosu, aby tento napomohl jejich rozvoji a opět se dostali do další fáze řádu a hodnosti.

Z tohoto hlediska nahlíženo je tedy chaos nositel pokroku a druhá strana nezbytného řádu. Zajímavou otázkou je, jestli je stranou odvrácenou a negativní.