Tři dny
Jednou plác mě přes rameno – žena vlastní, žena jediná a dala otci tří nádherných dětí nabídku která se neodmítá. Místo práce v sobotu vyrazit na prodloužený svatováclavský víken s podstatnou částí rodiny na výlet na Červenohorské sedlo. Tón, kterým byla nabídka vyslovena dával na vybranou přijmout výlet, nebo …. raději nemyslet.
Nezbylo tedy, než akceptovat skutečnost a nechat si zajít chuť na dohání stále utíkající práce.
Jenže ejhle – nejmladší člen rodiny vycítil, že se něco děje a vzal to jako osobní křivdu, že nebyl přizván. No logicky. Předpověd hlásila krásnou a čistou nulu a navís s celkem výrazným větrem, snižujícím pocitovou teplotu o dalšíh cca 5-6C.
Prostě, mimino si pořídílo teplotu.
Vzhledem k tomu, že mam byla natěšená, jak prvnička na porod, nezbylo než mužně přijmout úděl a poslat maminku s dvojčaty na vysněný výlet a zůstat doma s benjamínkem a jeho teplotami.
Naivní přepodklad, že když si vezmu kompl z práce, tak něco udělám vzal za své již v sobotu.
Ne že by se dítětem doma nedalo nic udělat. O to nic, s děckem se dá udělat fůra věcí a to i když se nesmí ven. Takže za sobotu jsme měli vysáto, vytřeno, uklizenou kuchyni a tak.
Na druhou stranu, jakmile si chudák otec v domácnosti sednul k PC, ihned se mimino přitulilo a domáhalo se do náruče. Kupodivu ani nevymrčovalo pohádku, ale intezivně chtělo pomáhat. Pokud na tři napsaná písmena, musíte mazat dalších deset špatně napsaný, tak to není to pravé ořechové.
Proto bylo mimino nakrmeno a uloženo. Jenže (a celý víkend to bylo stejné) jakmile dítě ulehlo, lehnul také otec a důkladně se vyspal.
Tož taky fajn, ale nic moc jiného než domácí práce a spánek jaksi nepřipadal v úvahu.
Takže do růžova odpočinutý otec vítal v pondělí dvojčata i maminku doma a skoro by si myslel že mateřská dovča je ještě leší, než to vypadá z dálky.
Naštěstí si uvědomuje (štastný otec), že ho minulo vyzvedávání dětí ze školy, vodění do a z kroužků, psaní úkolů atd.
Tímto je posláno velké poděkování všem ženám, které se na mateřské věnují svým dětem a snaží se, aby z nich něco bylo. Zvláště pak té naší 🙂
P.S. a někdy zase o víkendu se otec těší, až se dospí s nejmaldší ratolestí a bez maminky 🙂