Tento článek se začal rodit někde na kopci směrem k hradu Landštejn. Jak z kontextu plyne, text se rodil směrem nahoru, protože na Moravě prostě hrad stojící v údolí nenajdete.
Jak tak lezu a potím se na kopečku, kde jsem nikdy neměl problém (reálné převýšení jak Monte Bů) nestačím mrkat na drát. Nejen že jsem se nepotil, ale dokonce ani nezadýchal (kedysy). Ovšem najednou funím jak parní lokomotiva a syneček je z toho náležitě vesel. Vono funící fotr, to je mazec, že jo. První moje myšlenka byla – sou tu holt léta pantáto převore. Druhá – nebudu tak často pít to jedno pivo večer. Pivo sice dělá hezká těla, ale kdo to má tahat. (Pokračování textu…)