Je to asi už srdeční záležitost. Zima odpluje jako každý rok, sluníčko začne pálit, sakury na ulici sněží svými květy na zem, jeden by řekl, léto přichází. Ale nene, tak to není. To pravé léto přichází toho dne, kdy otevřu dveře jdouce věšet prádlo a ucítím ho ve vzduchu. S nejistým očekáváním se nadechnu ještě jednou té syté vůně a den má hned jiný rozměr. Radostně – líně – letně – chalupově – BEZOVÝ. Jakoby se zastavil čas. (Pokračování textu…)

Kouzla mohou být různá. Velká nebo malá. Povedená nebo nepovedená. Ale vždy mají jednoho společného jmenovatele. Osoba, která kouzlo předvádí, chce obohatit chvíle těch druhých.

(Pokračování textu…)

Jakýkoliv jazyk, který člověk neumí, je cizí. Snadná pomoc. Tak se ho prostě naučí a on cizím být přestane. Jste-li ovšem malé dítě, není to jenom jazyk cizí, ale – a to hlavně – první.

(Pokračování textu…)

Je to tak. Už zase napadnul sníh. Mrcha. Původně bílá.

No.

Vono … pokud by bílá a pokud možno nerozbředlá zůstala. Ta masa. Sněhu. Tak by se to dalo. Tak do 10 cm mimo silnici. Ale vono ne.

Ovšem velící důstojník naší rodiny správně vystihnul situaci a zupáckým způsobem zavelel „vperejod“ A bylo vymalováno. (Pokračování textu…)

Jedu takhle po velmi vášnivé noci na pohotovosti autem za prací a připadám si jak v písničce Spirituál Kvintetu o batalionu. Snad jen to víno a markytánka mi scházely. V noci. Jinak ovšem nenacházím rozdílu. Aha – tak přece jen ještě nějaký rozdíl by se našel – Burgundy se nekonají. Díky, díky vám městská správo sociálního zabezpečení.

(Pokračování textu…)

Co vznikne když zkřížíte Papouška a Veverku? No přece papoušek s chlupatýma ušima. Tento ftípek byl v mnoha různých podobách pravidelně zmiňován před dlouho očekávanou událostí a to spojením rodu Motyčka a rodu Papiny do jedné dozajista sqvělé dynastie. (Pokračování textu…)

Víkendové mecheche strávené v Bardějově bylo okořeněno nejen mnoha sty najetými kilometry a řevem nerudných dvojčat, ale i  (a to podotýkám hlavně!) řeckokatolickou svatební bohoslužbou, úsměvy mnoha příjemných lidí a výborným jídlem a pitím. Děkujeme za pozvání a nabízíme fotkovou ochutnávku atmosféry, kterou najdete tady.

(Pokračování textu…)

V dubnu a květnu bylo zataženo s deštěm a zima, v červnu, červenci a srpnu většinou svítilo sluníčko moc prudce a pak přišlo září a já konečně měla ideální podmínky pro focení neustále se pohybujících dvojčat. S výsledky jsem tak moc spokojená, že se musím pochlubit… A nevím proč, ale na těch černobílých fotkách jsou ty děti nějak hezčí. (Pokračování textu…)

Přijdu takhle večer domů a nestačím se divit. Nikdo mne nevítá, na pozdrav neodpovídá, ale doma někdo je. Svítí se z pracovny. Zcela smířen s tím, že večeře nebude, tam nakouknu, a co nevidím. Tedy vidím. (Pokračování textu…)