Nejnovější příspěvky
 
 
    Translate to:

 
 
 
 
 
 
 

Šlehačka

Pěstounovi narozeniny jsou vždy úžasná legrace. Přijde fůra lidí, je si s kým hrát (požehnání velké rodiny), rodiče moc nekontrolují a hlavně je k jídlo – tedy po jídle DORTA.

Dorta může být v podstatě libovolná. Může být třeba taková, nebo třeba taky jiná, a/nebo docela, ale docela úplně odlišná.

Vždycky je ovšem dobrá a když se k tomu přidá šlehačka, tak je to teprve paráda. Děti mají šlehačkové kníry, čokoládu až za ušima a nepotřebují jiný přísun energie.

Občas dorta zbude na druhý den a když zbude i když šlehačka jsou dvojčata v sedmém nebi.

Však taky loudili a loudili – „tatínkůůů zbyla trocha šlechačky?“

No a ona zbyla.

Tak se jim tam napleskla. Tedy spíše natlačila, protože pro zjednodušení byla tentokrát zcela vyjímečně zakoupena ta ve spreji.

No a když na dortu došla – rozuměj, byla ožrána dříve, než se ďoblo do dortu,  tak se otec od Elizabeth dozvědělvěci.

„Tatínku – mohla bych dostat ještě kousek šlehačky?“ optala se dcerka opatrně. A aby nevypadala jako hamoun dodala. „Já vím že jí mám ještě strašně hodně moc, ale stejně ji mám málo a proto bych chtěla ještě vííš“.

Poté, co se pěstoun dosyta vychechtal – (strašně, hodně málo, ale vlastně móóć) se doplácala zbývající šlehačka na dortu oběma dvojčatům a taky bylo dobře. 🙂