Jak jsem cestoval na výstavu, aneb jak dostat taťku do obchodňáku.

Končila výstava Michelangelo v Albertině, a proto bylo rodinnou radou rozhodnuto, že ji navštívíme.

(Pokračování textu…)

Reprezentantem první množiny bude naše (ač zatím ani ne dvouletá, přesto přísně žensky vyhraněná) Alžběta. Druhá množina obsahuje trička, halenky, šatičky, svetříky, kalhoty, ponča, bundičky, deky, čepičky, šáličky, punčocháčky, tepláčky a další kusy látky vhodné k parádění, tedy nikoli k čištění podlahy. (Pokračování textu…)

Inspirován letošním FenixConem zjistil jsem i já, že pořádek je vlastně chaos. Přednáška s názvem „Vše povstává z chaosu“ byla myslím vše říkající a  vysvětlila mnohé.

(Pokračování textu…)

Je to tak. Už zase napadnul sníh. Mrcha. Původně bílá.

No.

Vono … pokud by bílá a pokud možno nerozbředlá zůstala. Ta masa. Sněhu. Tak by se to dalo. Tak do 10 cm mimo silnici. Ale vono ne.

Ovšem velící důstojník naší rodiny správně vystihnul situaci a zupáckým způsobem zavelel „vperejod“ A bylo vymalováno. (Pokračování textu…)

Zdatnějším imitátorem z našich dětí je Alžběta Marie. Napodobuje bezchybně a pro umocnění navíc přidává notnou dávkou vlastní grácie. Její tlačení na hrníčku je potom natolik sugestivní, že se nestačíme divit, když je nočník v závěru prázdný. Posuďte sami:

(Pokračování textu…)

V dubnu a květnu bylo zataženo s deštěm a zima, v červnu, červenci a srpnu většinou svítilo sluníčko moc prudce a pak přišlo září a já konečně měla ideální podmínky pro focení neustále se pohybujících dvojčat. S výsledky jsem tak moc spokojená, že se musím pochlubit… A nevím proč, ale na těch černobílých fotkách jsou ty děti nějak hezčí. (Pokračování textu…)

Jak jste si jistě všimli, místo návratu k přírodě zaujala kolonka Dvojčata. Jsou tam stálé odkazy a něco málo vysvětlení pro osoby, které si celou legraci okolo berou příliš vážně.

Primárním cílem opravdu nebylo kohokoliv nadzvednout, i když – pravda – tento výsledek také není k zahození.

Tak pěkné čtení, dobře se bavte a hledejte na světě pozitivní věci. Třeba … hmmm ….. dvojčata 😀

Kočárek pro dvojčata. Dříve, nebo později začnou všichni šťastní majitelé stereo sestavy řešit podobné dilema. Dvojčata rostou a je potřeba uspokojit jejich touhu po tlačení kočárku. Pravda, je to poněkud obtížnější než u mono-článku, protože jak mono dítě, tak duo dotlačí kočárek právě tak daleko od domu, aby se vám nechtělo vracet a nosit ho celou cestu. (Pokračování textu…)

Kyblíček. Bez lopatičky. Dvojčata. TO je sqělá kombinace. Proč? Toť otázka, na kterou je velmi jednoduchá odpověď. (Pokračování textu…)

Celý článek jej postaven jako obhajoba, proč nemít jedináčka. PROSTĚ UŽ MĚ NEBAVÍ ODPOVÍDAT NA POTROUBLÉ A CHÁPAJÍCÍ  – „TO ALE MUSÍ BÝT SODA CO?“ OD KOLEMJDOUCÍCH . Tak tedy: „Není to soda, hrůza,  neštěstí, síla, mazec, vopruz a už vůbec ne katastrofa. Je to prostě a jednoduše hlavně RADOST. Chápu, že ne každý má to velké štěstí mít dvojčátka, ale po přečtení budou argumenty proč „Ne monodítěti“ zcela jasné i největšímu skeptikovi.

Zcela náhodně jsme totiž  otestovali jak se chová dvojče, které se stane monodítětem. Chcete-li sirotkem. Vy sice víte, že se tento stav bude vyskytovat pouze přechodové fázi mezi ustálenými stavy, ale článek krystalické mřížky je smutný, že mu schází protikus. Tento pokus želbohu proběhl opakovaně a výsledky jsou tedy prokazatelné. (Pokračování textu…)