Inspirován letošním FenixConem zjistil jsem i já, že pořádek je vlastně chaos. Přednáška s názvem „Vše povstává z chaosu“ byla myslím vše říkající a  vysvětlila mnohé.

Pokračování »

Wow. Tak to je mazec. Dotykový displej  – to je věc známá. Ovšem něco tomu schází. Třeba odezva. Varianta s jemně dělenou obrazovkou je použitelná pouze jako jednoúčelové zažízení. Ovšem kde je StarTrek, který mění displeje dle požadavku osazenstva a dává hmatovou odezvu? Pokračování »

Je to tak. Už zase napadnul sníh. Mrcha. Původně bílá.

No.

Vono … pokud by bílá a pokud možno nerozbředlá zůstala. Ta masa. Sněhu. Tak by se to dalo. Tak do 10 cm mimo silnici. Ale vono ne.

Ovšem velící důstojník naší rodiny správně vystihnul situaci a zupáckým způsobem zavelel „vperejod“ A bylo vymalováno. Pokračování »

Poslední (a doufám, že opravdu na dlouho!) plačka je adresována všem rodičům dětí. Pokračování »

Druhá plačka, dopis primáři nemocnice, v níž jsem rodila, byl sepsán v březnu 2009: Pokračování »

Pod vlivem současné hospitalizace našeho Matěje Jana jsem se rozhodla, že zde postupně zveřejním své šuplíkové spisky týkající se našeho zdravotnictví. Nasbírala jsem jich za posledních pár let více, než by mi bylo příjemné. Budu postupovat chronologicky – poprvé jsem glosovala poplatky a schopnost zdravotnického personálu v dopise své kamarádce v únoru 2008: Pokračování »

Jedu takhle po velmi vášnivé noci na pohotovosti autem za prací a připadám si jak v písničce Spirituál Kvintetu o batalionu. Snad jen to víno a markytánka mi scházely. V noci. Jinak ovšem nenacházím rozdílu. Aha – tak přece jen ještě nějaký rozdíl by se našel – Burgundy se nekonají. Díky, díky vám městská správo sociálního zabezpečení.

Pokračování »

Čekáte dítě a chcete se na porod opravdu dobře připravit? Aneb co se v našich předporodních kurzech jistě nedozvíte:

Pozor. Pozor. Betlémské světlo se opět rozjíždí a opět je na pořadu dne nezbytnost resp. zbytečnost dobrovolnosti a pomoci. Ovšem nejdůležitější je radost v očích všech účastníků.

Podělte se s ostatními o úsměv www.betlemskesvetlo.cz

Byv zaměstnavatelem vyštván na služební cestu, navštívil jsem krajinu germánsky hovořících spoluobyvatel planety Země.

To, že hovoří jiným, zcela nerozumitelným jazykem – to bych pochopil. Sice je to nepříjemné a vznikající potíže nutí hovořící strany přemýšlet o sqvělém jazku Esperanto, ale dá se to vyřešit. Pokračování »