ČD aneb Časem Dojede I
Potkala nás velká sláva a náš kamarád se rozhodl oženit. Vesele jsme mu popřáli a protože budoucí žena je perspektivní zahraniční kádr, projevili jsme zájem o místo svatby. Naše radostná očekávání se potvrdila a opravdu – svatba bude probíhat v cizině.Začalo velké chystání, jak to nejlépe vyřešit, abychom se nejen dopravili a u toho pobavili a aby nám zároveň zbylo na svatební dar.
Celý článek byl původně koncipován jako legrační popis absurdních situací při extrémně obtížných jednáních zvláště s českými drahami. Zcela nepochopitelný se ukázal například požadavek „chci celý vagón“.
Vyšší dívčí tohoto požadavku ovšem byla žádost: „celý vagón pro naši uzavřenou skupinu“. Tento level jsem opakovaně a trpělivě vysvětloval každému jednotlivému ajznboňákovi minimálně 2 minuty. Až po sem to byla celkem legrace, kdy se naše strana dobře bavila neschopností myšlenku uchopit a po špatném pochopení ji opustit.
Ale postupně, jak se počítalo, tak se začal groteskní příspěvek měnit na tragikomický a postupem času na ekologický pamflet, který vyvrací zažité ekoteroristické pověry o ekologičnosti vlaku a jiných nesmyslů.
Mimo jiné jsem hodně času strávil hledáním spotřeby lokomotiv a autobusů a … a vůbec, zkuste si to sami. Najít relevantní údaje o spotřebě v podstatě není možné. Z čeho vychází ekologové při definici ekologičnosti dopravy jsem fakt nenašel. Nejpravděpodobnější je to ovšem jejich zbožné přání a prstová metoda. Rozuměj – údaje vycucám z prstu, budu hodně nahlas křičet a doufat, že si nikdo nevšimne mezery v argumentaci.
Zajímavé bylo také to, že velké autobusy se vyplatí až při plném obsazení a nejvýhodnější jsou malé autobusky 8-12 míst. Ty mají suprovou spotřebu, prostupnost všude jak osobák a celkově vychází cenově dobře.
Nezklamaly české dráhy s neschopností řešit požadavek na počkání. Dokonce ani do týdne nebyla odpověď. Odpovědi „nemožné“, nebo „za takové prachy, že to nezaplatíte – najměte si autobus“ jsem se dočkal po více jak měsíci!
S takovou pružností, neochotou a neschopností, jsem se nepotkal ani v bance, nebo na sociálce. A když už byl úředník/úřednice ochotný, tak byl totálně neschopný. Tato vražedná kombinace „super schopných“ zaměstnanců drah v korealci s neschopností vyčíslit reálné náklady – viz článek z roku 2010 ČD Cargo BUDE měřit spotřebu lokomotiv (budoucí čas, někdy možná začneme) mne uvedl do stavu extáze. Na to se doplácí z daní. wow
V podstatě článek narůstal, bobtnal, rostl až jsem se ho rozhodl rozdělit na dva. Proto tedy: „pokračování příště“.
Rozhodně ale musím zvolat: Jsem ekolog – jezdím autem!