Po kratší odmlce, relaxaci a dospání je možné pokusit se vyhodnotit letošní soustředění. Jedná se o věc nelehkou, i když z jiného důvodu, než si většina myslí. (Pokračování textu…)

A opět vítáme všechny příznivce našich dvojčat. Intervaly přebalování jsou fakt vychytané a proto se dvojčátka vyspinkala dorůžova. Opečovávací článek pravda již méně, protože intervaly přebalování neladí s fázemi spánku REM a NREM. Výrobci jednorázovek nejenže zaneřáďují planetu, ale také začínám chápat permanentní stres matek používající tento mučící nástroj, jednorázovka zvaný. (Pokračování textu…)

Tento den začal ve znamení polykaných a ne zcela slušných nadávek na výrobce jednorázových plínek. Nevím sice na co při výrobě jednorázovek mysleli (ti výrobci), ale rozhodně to nebylo pohodlí dětí, neřkuli rodičů. (Pokračování textu…)

Den druhý se nesl ve znamení nestíhání. Tedy aspoň pro dvojčata. Díky tomu, jak byla veselá přes noc, tak byla lehce – cca 2 hodiny – pozadu. O snídani tedy nelze v podstatě nic napsat, protože byla jaxi zaspána. Za to je možné zodpovědně  říci, že klidná noční vesnice je náádherná na pohled. (Pokračování textu…)

A je to tady. Sraz na nádraží v KrPoli, zakoupení jízdenek, dle matematického modelu slečny/mladé paní kapelnice pravda zavdal příčinu k zajímavé diskuzi s průvodčím, který dlouho nedokázal pochopit, co je to optimalizace nákladů, že je to koupené správně a vůbec, že to má zkontrolovat a ne prudit.

Po delší diskuzi to chlapec pochopil, a proto bylo možné vystoupit až v místě určení. Zde nečekal slibovaný autobusek, protože ten se tou dobou ještě řítil směr cíl, včetně kuchařek a dvojčete. (Pokračování textu…)

Věrná nápodoba bez vnitřního obsahu. Zacházení s věcmi přesně okoukaným způsobem. Naplnění je v tom dělat věci jako máma a táta, nikoli v provozování činnosti samé. Půjčila jsem Bětce svůj mobilní telefon a co nevidím. Telefonuje:

(Pokračování textu…)

Vím, že každé dítě je jiné, ale stejně mi to nedá a zase jednou provedu malé dvojčecí porovnání. Naše děti rády jí. Dokonce moc rády. Ostatní rodiče to komentují slovy „naše děti takhle nikdy nejedly“, „oni toho tolik sní?“, „vždyť už tu sedíme hodinu a on chce ještě pořád jíst“… Možná je to tím, že jídlo dostávají tehdy, když je čas a ne když si zamanou a že skladba jejich jídelníčku je zdravá, tedy zasytí, ale nezaplácá. Psát chci ale o tom, že i dítě staré rok a tři měsíce už je mlsné jako koza.

(Pokračování textu…)

V poslední době jsem díky zvýšené citlivosti na děti v kočárku často a častěji svědkem celkem běžné scény z rodinného života. Tato mnohokrát opakovaná etuda podle v podstatě jedněch not zanechává pár ve stavu zvýšené citlivosti. Pár je excitovaný do té míry, že není problém i po nějakém čase (v řádech hodin) uhodnout přehrávání předlohy.

(Pokračování textu…)

V určitém věku se dvojčata – předpokládám nejen ony – stávají detektivy. Je nutné vše důkladně prozkoumat, zanalyzovat a pokud je to zajímavé, předat dohližiteli, aby se s ním podělily o radost z nálezu.

(Pokračování textu…)

Hospoda. Restaurace. Pohostinství.

Jak sladce tato slova zní. Většina osob, čtoucí tento článek, se na tato místa dokonce těší. A to jsou sami, maximálně ve dvojičce. Jaké slasti a nádherné okamžiky skrývají chvíle vizit těchto míst ve čtyřech se vám pokusím nastínit v tomto příspěvku. (Pokračování textu…)