Rozjezd
Pro ty z nás, kdo se někdy vraceli později z návštěvy, muselo být zajímavé zjištění, jak velmi rozdílně se k rozvozu opilých podporovatelů našeho státu (rozuměj pijani, kteří platí zvýšenou spotřební daň za alkohol) staví města a městečka, kde se tato státulibá činnost odehrává.
Například Praha odpojí krtka, zavře stanice a máte dvě možnosti. Buď si budete kontrolovat hodinky, abyste stihli poslední spoj. To je jedna možnost. Druhá možnost je na řadě ihned poté, co vám tento rozjezd ujede. Správně. Uhodli jste. Nikam se nehonit a počkat, jestli krtek obnoví svoji činnost o pár hodin později, lehce nad ránem. Toto čekání nicméně bývá natolik depresivní (zvláště v kombinaci s libovolným katastrofickým filmem), že pak nejste schopni druhý den v podstatě nic hodnotného vytvářet.
Zcela extrémním bych pak nazval samodopravu v nejmenované vesničce, kde hromadnou dopravu supluje stará škodověnka, přeplněná veselými cestujícími, kteří radí taktéž veselému řidiči kudy kam.
Ovšem pomyslnou první příčku a olympijské zlato má Brněnský noční rozjezd. Nejenže jezdí pravidelně celou noc, ale obslouží také většinu hlavních tahů a jeho rychlost je taková, že je možné se jím přesunout bez výraznějšího vystřízlivění přes celé město.
Dlouho jsem se divil, jak je možné, že pro tuto legraci sehnal DPMB finance. Až mi jeden z aktivních účastníků otevřel oči. Nejde zde totiž jen o službu veřejnosti, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dokonce nejde ani o to, zvednout příjem státního rozpočtu pomocí spotřební daně na alkohol, naftu a cigarety, které obsluha rozjezdu spotřebuje.
Jedná se o docela obyčejný tajně-veřejný závod. Sponzoři jednotlivých monopostů se pak chlubí, kdo z jejich chráněnců dokázal vytyčenou trasu projet rychleji a řidiči jsou velmi opečovávaní tvorové, protože jen pokud jsou v pohodlí, dokáží svou razantní jízdou zajet rychlejší čas a získat vavříny pro svého sponzora. Jen díky velkému ohlasu mezi sponzory je možno pokrýt tolik tras a tím – jen tak mimochodem – obsloužit většinu území Brna. I to byl jeden z důvodů, proč Brněnská radnice odmítla tento světový unikát na žádost několika důchodců bez soutěživého ducha, které budí rachot tuningových monopostů, zrušit.
Tyto závody jsou vícekolové – představte si o něco lidnatější extraligu s autobusy místo týmů, složitá bodovací pravidla a velké peníze, které tomu kralují. Boduje se:
- nejrychleji projetá trasa
- maximální dosažená rychlost – hodnotí městská policie
- více vyválených cestujících – hodnotí speciální kamera instalovaná ve vozech
- více pozvracených cestujících – hodnotí speciální komise uklízeček
- nepravidelně se jako bonus (nebo také tajný úkol) zařazuje soutěž o nejoblíbenější monopost – hodnotí komise složená z revizorů a policie ČR.
Detailní informace najdete na adrese http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Rozjezd_nočních_linek_v_Brně – pěkné počtení 🙂
Při takto postaveném vysvětlení se mé problémy s nočními rozjezdy zdají zcela malicherné a naprosto chápu, že při vynikajícím čase v kombinaci s body za poblité pasažéry tento závodník prostě nemohl zastavit. Tímto se omlouvám za zpozdilý přístup k tomuto nádhernému sportu a nadále zůstanu u výrazně bezpečnějsího skoku na laně a v noci se budu přesouvat pouze pěšky a přískokem vpřed. Samozřejmně jen proto, aby nekazil statistiku neblijících a neválejících se převážených objektů.
Tagy: lotrota