| Schidlovo |
| … o tom co mě zajímá a co se mě dotýká … |
Začátkem května tradičně putujeme v houfu dětí a kočárků, v partě halekajících výrostků a v uspořádaném zástupu moudřejších na Vranov, kde se setkáváme s důstojným stářím dorazivším autobusem přímo na místo, abychom zde společně slavili mši. Letos, pravda, byl náš scénář nakonec docela jiný, ale to už nás po roce s dvojčaty ani moc nepřekvapuje.
Po hektických událostech poslední doby jsem se velmi těšil na příjemné rozjímání v tichu lesa ve společnosti známých i neznámých. Na rozjímání, které spojuje a vrcholí společnou mší svatou.
Jako ostatně každý rok – nebyl jsem zklamán. Ale popořadě. Učiňme zadost análům a zadejme neoddiskutovatelná fakta. Počasí se vyvedlo. Sešlo se nás dost. Zahájení opět zpožděno. Mše – nádherná. Jídlo – vynikající. Ochutnavač – přežil. Tímto jsem se zbavil povinnosti informovat o věcech nutných leč nudných a laskavý čtenář promine mou rychlou proměnu z analysty na kronikáře.