Ležím si tak jednou s dvojčátky v perfektní ohrádce, kterou jsme jim pořídili, aby binec nepřetékal do celého bytu a koukám se, jak si pěkně hrajou. A ani mě k tomu nepotřebují. Teda … nepotřebují… musím být účasten v ohrádce a občas se pohnout, aby měla jistotu, že jsem neusnul. (Pokračování textu…)

Viz zde.

Sedím takhle večer u stolu a protože žena moje jediná milovaná je lehce nervózní z dvojčátek, odstěhoval jsem se do kuchyně i s noťasem. Tento stav – ona v pracovně, já v kuchyni byl výsledkem konverzace, která měla do něžné a zamilované opravdu daleko. Tak – včil známe vstupní data a začíná pointa. (Pokračování textu…)

Jak se hromadné dopravě vyhýbám jak čert kříži, tak jsem, jak na potvoru, musel využít služeb dopravního podniku města Brna. Klasický večer, kdy bylo pod nulou, sem-tam poletovala vločka sněhu a navíc, jako bonus, jsem měl na krku dvojčata. Pravda, dvojčata jsem prozíravě přebalil, nakrmil a hlavně uspal, ale vraceje se se spícími dvojčaty domů, mířil jsem na rozjezd, který jsem si našel na internetu a tedy na autobus s číslem 93, který měl jet 21,41. (Pokračování textu…)

Po nějaké době jsem opět otevřel noviny a to co na mě kouklo, mi zprvu připadalo jako standardní politické bláboly a kecy okolo ničeho. Všichni přece vědí, že politici jsou lumpové, zkorumpovaná hovada, zloději a lháři. Proto mě nějaká aféra troubů, co nejsou schopni absolvovat naše dnešní velmi zjednodušené vysoké školství, nemůže rozházet. (Pokračování textu…)

Dostala se mi do rukou tlustá kniha od Terryho Pratchetta Národ. Tato kniha je zcela mimo jeho cyklus Zeměplochy, kterým se, zvláště u nás, proslavil. (Pokračování textu…)