Jásavé období
16. 7. 2013Každé dítě si tím projde. Některé dřív a některé ještě dříve. Je to období plné úžasných překvapení.
Vůně bezu
17. 6. 2013Je to asi už srdeční záležitost. Zima odpluje jako každý rok, sluníčko začne pálit, sakury na ulici sněží svými květy na zem, jeden by řekl, léto přichází. Ale nene, tak to není. To pravé léto přichází toho dne, kdy otevřu dveře jdouce věšet prádlo a ucítím ho ve vzduchu. S nejistým očekáváním se nadechnu ještě jednou té syté vůně a den má hned jiný rozměr. Radostně – líně – letně – chalupově – BEZOVÝ. Jakoby se zastavil čas. Pokračování »
Domeček
23. 5. 2013Občas si člověk naběhne. Většinou sám. A stejně to bylo i s domečkem. Za dobrotu, na žebrotu. Jinak řečeno, toto přísloví našich předků jasně říká, že pokud nechcete o žebrotě, rozhodně nesmíte být hodní.
Takže po držkové od maminky dvojčat – a ne, nebyla to polívka – se muselo vysvětli jak, co, kdy, kde a proč a hlavně že se domeček fakt, ale doopravdy nebude kupovat.
Pískoviště
18. 5. 2013Znáte to. Dojde Vám zboží. Jste spokojeni, že ho máte, jste spokojení, že je zboží kvalitní, ale hromadí se Vám kisny. Co s nima?
Chybička se vloudí III
11. 5. 2013Na základě „chybička II“ je zde pro vás volné pokračování na zadané téma. Jiná firma, jiný přístup, originální excely s původními ceniky kupodivu existují (byly viděny), ale zafungoval zde stádní princip značky „fach idiot“ podpořený přístupem „korporátní předpisy“ lehce okořeněné přístupem „hlavně všechno podle předpisů“.
Šlehačka
6. 5. 2013Pěstounovi narozeniny jsou vždy úžasná legrace. Přijde fůra lidí, je si s kým hrát (požehnání velké rodiny), rodiče moc nekontrolují a hlavně je k jídlo – tedy po jídle DORTA.
Chybička se vloudí II
23. 4. 2013Změna cen. Tato dvě slova dokáží v libovolné firmě působit situaci srovnatelnou s výbuchem deseti kilotunové jaderné hlavice.
Pokračování »
Proč já?
19. 4. 20134 roky to je nádherný věk. Děti už se o sebe v podstatě postarají, pohrají si a tak. Ovšem … Pokračování »
Řidič autobusu
9. 4. 2013Některé cesty se táhnou jak pohádka. Nebo jako med. Nebo jako asfalt. Nebo… prostě se táhnou strašně hodně moc a když si myslíte, že už to končí, tak jste asi tak v polovině.
Tak to prostě je.
Představte si jak tak jedete po dálnice, černá čára silnice spokojeně ubíhá vzad a ochranné bariéry šumí po stranách.
Občas minete Pokračování »