Chodím po světě a je mi smutno. Z mnoha věcí, včetně polititky. V tomto konkrétním případě jsem si opakovaně všimnul totální ignorace techniky a technologie (opravdu to není to stejné) kolem nás.

Naše resistence vůči divům, které nás obklopují dosahuje takových výšin, že Mount Everest vypadá jako dětská bábovička. Proto jsem se rozhodl, založit novou rubriku „Technologie“ a sesmolit na zadané téma „zepár“ článků. (Pokračování textu…)

Tak už se to zase blíží – budeme přiznávat i to, o čem ještě nevíme že máme. Jedná se o daňová přiznání. Vzhledem k tomu, jak se stát chová k odvodům daní obecně mě vůbec NEpřekvapilo, když jsem uviděl aktuální formulář pro letošní rok. Skoro bych řekl, že to přesně odpovídá. (Pokračování textu…)

Sněží. „To mokré bíle svinstvo pada mi za limec.“ Njn. Dokud jsem se v tom pohyboval autem, tak jsem občas lehce zanadával do ošklivých káčátek všem silničářům, ale chápal jsem, že takovou nadílku nelze zpracovat v rychlém čase. Když jsem dostal nápad – hodný milého šedivého chlupatého zvířátka kamarádícího s medvídkem Pú –  fotit noční zasněžené město v 23.00, tak to jsem nadával kousek více. Ale to, co jsem zažil s kočárkem druhý den, mě donutilo klnout z plných plic a svolávat na silničáře, magistrát a majitele nemovitostí různá zpestření jejich životní dráhy. Většina navrhovaných kratochvílí byla pravda fyzicky neproveditelná, ale ulevilo se mi. (Pokračování textu…)

Video- jedno krátké slovo, které se po dalším z mých úžasných dobrodružství s linuxem málem stalo slovem sprostým až velmi nemravným. Začalo to celkem nevinně. Matka došla s nápadem, natočit homevideo. Žádný domácí pórek, ale dfojčátka a tak. Zapůjčit kameru, nastudovat nějaké ty zásady, jako třeba neotáčet video o 90⁰ jako foťák bylo také jednoduché. (Pokračování textu…)

Ležím si tak jednou s dvojčátky v perfektní ohrádce, kterou jsme jim pořídili, aby binec nepřetékal do celého bytu a koukám se, jak si pěkně hrajou. A ani mě k tomu nepotřebují. Teda … nepotřebují… musím být účasten v ohrádce a občas se pohnout, aby měla jistotu, že jsem neusnul. (Pokračování textu…)

Vzhledem k tomu, že jsem se dostal k zajímavým informacím o této problematice, rozhodl jsem se zveřejnit znění Otevřeného dopisu na těchto stránkách. Pokud můžete, čtěte (i mezi řádky) a pokud chcete, můžete tuto akci podpořit. Některé praktiky jsou horší než za minulého režimu.

Celé znění Otevřeného dopisu najdete zde, detaily a další vyjádření pro změnu tady. Doporučuji pročíst.
Pokud by odkazy na stránky a/nebo stránky nefungovaly, text Otevřeného dopisu jsem vložil pod tuto větu. (Pokračování textu…)

Jak se hromadné dopravě vyhýbám jak čert kříži, tak jsem, jak na potvoru, musel využít služeb dopravního podniku města Brna. Klasický večer, kdy bylo pod nulou, sem-tam poletovala vločka sněhu a navíc, jako bonus, jsem měl na krku dvojčata. Pravda, dvojčata jsem prozíravě přebalil, nakrmil a hlavně uspal, ale vraceje se se spícími dvojčaty domů, mířil jsem na rozjezd, který jsem si našel na internetu a tedy na autobus s číslem 93, který měl jet 21,41. (Pokračování textu…)

Tak sem se rozhodl, že si pořídím Linux – viz zde. Tak ho teda mám a nestačím koukat. Koala mi vyhodil hlášku, že mi selhává disk. To není problém, disků jsem za léta nasbíral dost a jeden navíc stejně v kisně je. Tak holt přehodím data na ten druhý disk a začnu pomalu řešit zálohování, které je na Linuxu velmi jednoduché. (Pokračování textu…)

Vracím se takhle jednou večer se ženou z výletu a po zaparkování – které se stává díky magistrátním úředníkům čím dál těžší – sedíme v autě a slastně vychutnáváme chvíle, kdy není slyšet motor, dvojčátka spinkají a celkově se člověk může uvolnit a oddechnout. Prostě jak po návratu z výletu a řízení motorového prostředku džunglí našich silnic. (Pokračování textu…)

Opět jsem se lehce nasštval. Opět kvůli operačnímu systému Windows. Přes veškeré zabezpečení a veškerou opatrnost se na delší dobu nepoužívaném stroji objevil wir. (Pokračování textu…)