Kyblíček. Bez lopatičky. Dvojčata. TO je sqělá kombinace. Proč? Toť otázka, na kterou je velmi jednoduchá odpověď. Pokračování »

Celý článek jej postaven jako obhajoba, proč nemít jedináčka. PROSTĚ UŽ MĚ NEBAVÍ ODPOVÍDAT NA POTROUBLÉ A CHÁPAJÍCÍ  – „TO ALE MUSÍ BÝT SODA CO?“ OD KOLEMJDOUCÍCH . Tak tedy: „Není to soda, hrůza,  neštěstí, síla, mazec, vopruz a už vůbec ne katastrofa. Je to prostě a jednoduše hlavně RADOST. Chápu, že ne každý má to velké štěstí mít dvojčátka, ale po přečtení budou argumenty proč „Ne monodítěti“ zcela jasné i největšímu skeptikovi.

Zcela náhodně jsme totiž  otestovali jak se chová dvojče, které se stane monodítětem. Chcete-li sirotkem. Vy sice víte, že se tento stav bude vyskytovat pouze přechodové fázi mezi ustálenými stavy, ale článek krystalické mřížky je smutný, že mu schází protikus. Tento pokus želbohu proběhl opakovaně a výsledky jsou tedy prokazatelné. Pokračování »

Po kratší odmlce, relaxaci a dospání je možné pokusit se vyhodnotit letošní soustředění. Jedná se o věc nelehkou, i když z jiného důvodu, než si většina myslí. Pokračování »

Vzhledem k tomu, že už jsou všichni „přesoustřeďkováni“ dáme si malou oddychovku. Zcela náhodně jsem padnul na toto video. A ještě kontrolní otázka: „Poznali byste, že je celý film natočen a nastříhán na iPhone 4?“

Odkaz se článkem a videem zde.

Když si uvědomím, že ještě před 20ti lety se točil film „K šípku“ na 8mm černobílý film, tak nestačím mrkat na drát. Žijeme v technologicky úžasné době.

Maminko, já už chcu domů…… Ty holky jsou A B S O L U T N Ě strašný, neschopný, ignorantský a hlavně nepoučitelný. Nejenže neumí Pokračování »

A opět vítáme všechny příznivce našich dvojčat. Intervaly přebalování jsou fakt vychytané a proto se dvojčátka vyspinkala dorůžova. Opečovávací článek pravda již méně, protože intervaly přebalování neladí s fázemi spánku REM a NREM. Výrobci jednorázovek nejenže zaneřáďují planetu, ale také začínám chápat permanentní stres matek používající tento mučící nástroj, jednorázovka zvaný. Pokračování »

Jaksemtojenomchtělzačít. Jo. Aha. Dvojčata se vyspala dobře. Vedení soustřeďka již vychytalo intervaly (citelně zkrácené) pro přebalování, za pomoci chladícího fenistilu a rybilkové masti se japonská vlajka na zadnicích ze třetího dne zmenšuje a hlavně potěšila zpráva, že dnes se bude odpočívati hlasivkám. Pokračování »

Tento den začal ve znamení polykaných a ne zcela slušných nadávek na výrobce jednorázových plínek. Nevím sice na co při výrobě jednorázovek mysleli (ti výrobci), ale rozhodně to nebylo pohodlí dětí, neřkuli rodičů. Pokračování »

Den druhý se nesl ve znamení nestíhání. Tedy aspoň pro dvojčata. Díky tomu, jak byla veselá přes noc, tak byla lehce – cca 2 hodiny – pozadu. O snídani tedy nelze v podstatě nic napsat, protože byla jaxi zaspána. Za to je možné zodpovědně  říci, že klidná noční vesnice je náádherná na pohled. Pokračování »

A je to tady. Sraz na nádraží v KrPoli, zakoupení jízdenek, dle matematického modelu slečny/mladé paní kapelnice pravda zavdal příčinu k zajímavé diskuzi s průvodčím, který dlouho nedokázal pochopit, co je to optimalizace nákladů, že je to koupené správně a vůbec, že to má zkontrolovat a ne prudit.

Po delší diskuzi to chlapec pochopil, a proto bylo možné vystoupit až v místě určení. Zde nečekal slibovaný autobusek, protože ten se tou dobou ještě řítil směr cíl, včetně kuchařek a dvojčete. Pokračování »