Stejně tak jako dnes již většina, také jsme vyrazili na film Jamese Camerona „Avatar“. Sedíce v kině, obdivovali jsme nádherné displeje, které byly v tomto filmu použity jak na kosmické lodi, tak – a to hlavně – v řídícím sále společnosti. Někteří z nás, si málem ucvrkli do textilu, když viděli jak jen tak mimochodem pohybem ruky byla práce zkopírována na  – pro neexistenci lepších výrazů řekněme – notebook a v chůzi se pokračovalo dál. Pokračování »

Chodím po světě a je mi smutno. Z mnoha věcí, včetně polititky. V tomto konkrétním případě jsem si opakovaně všimnul totální ignorace techniky a technologie (opravdu to není to stejné) kolem nás.

Naše resistence vůči divům, které nás obklopují dosahuje takových výšin, že Mount Everest vypadá jako dětská bábovička. Proto jsem se rozhodl, založit novou rubriku „Technologie“ a sesmolit na zadané téma „zepár“ článků. Pokračování »

Po dlouhé době jsem se dostal na hokej. A koukal jsem. Nicméně popořadě. Začalo to pozváním na oběd. Zatímco Artuš, coby návštěva, sedí u nás v kuchyni, volá mu Jose, jestli nechce s Bárou na Kometu – na hokej. Pokračování »

Romantická idylka zasněženého města rozněžnila nejedno okoralé srdce zatvrzelého existencionalisty a radostné tváře výskajích dětí rozjasnily obličeje mnoha osob důchodového věku, kterým se do očí vplížil zamlžený výraz naznačující intenzivní vzpomínání na dobu před …. (doplňte sami) lety. Nalomen krásou míhající se okolo smykujícího auta nejen dozadu, ale i do stran, jsem se rozhodl, že se pokusím zachovat tuto vzpomínku v poněkud hmatatelnější podobě, než je nespolehlivá a špatně reprodukovatelná lidská paměť. Pokračování »

Tak už se to zase blíží – budeme přiznávat i to, o čem ještě nevíme že máme. Jedná se o daňová přiznání. Vzhledem k tomu, jak se stát chová k odvodům daní obecně mě vůbec NEpřekvapilo, když jsem uviděl aktuální formulář pro letošní rok. Skoro bych řekl, že to přesně odpovídá. Pokračování »

„Tádydádydá„, shrňme si, kolikže jsem ušetřila a ušetřím na rodičovské dovolené s dvojčaty za první dva roky jejich života (viz minulé příspěvky „plíny“, „jídlo“ a „drobnosti“): Pokračování »

A máme tu konečně třetí pokračování série pro spořivce. Dnes budu stručnější, tak snad zvládnu postihnout více oblastí.

Museli jsme koupit kočárek (i když šátkujeme, tak nosit dvě děti současně opravdu nebudu, záda mám jen jedny…). Pokračování »

Už jste se konečně dočkali pokračování, kterak můžete ušetřit na rodičovské dovolené s dvojčaty. Pokud jste nečetli první část, tak se na ni honem běžte kouknout, protože vám ukáže, jak uspořit 32000,- Kč za 2 roky. A dnes to dokonce rozjedeme ještě víc. Tak čtěte opravdu pozorně, dozvíte se, jak šetřím na jídle pro děti Pokračování »

Možná se budete divit, ale po pořízení našich dvou drobečků jsme byli nuceni začít vymýšlet, kterak omezit výdaje s nimi spojené. Neboť, světe div se, ale nejvíc se vydělává na malých dětech. (Vždyť kdo by šetřil na vlastních dětech, že? No právě… …my.)

Vezmeme to po položkách, dnes začneme s plínami Pokračování »

Sněží. „To mokré bíle svinstvo pada mi za limec.“ Njn. Dokud jsem se v tom pohyboval autem, tak jsem občas lehce zanadával do ošklivých káčátek všem silničářům, ale chápal jsem, že takovou nadílku nelze zpracovat v rychlém čase. Když jsem dostal nápad – hodný milého šedivého chlupatého zvířátka kamarádícího s medvídkem Pú –  fotit noční zasněžené město v 23.00, tak to jsem nadával kousek více. Ale to, co jsem zažil s kočárkem druhý den, mě donutilo klnout z plných plic a svolávat na silničáře, magistrát a majitele nemovitostí různá zpestření jejich životní dráhy. Většina navrhovaných kratochvílí byla pravda fyzicky neproveditelná, ale ulevilo se mi. Pokračování »