Opět nás po dlouhé době čekalo předplatné u Mrštíků na představení „Nahá múza“. Sice nás všechny překvapilo, že se toto představení bude odehrávat na činoherní scéně (bývalé jediné), ale proč ne, žejo. Už při příchodu nám do tváří dýchla nostalgie starších let a rodinná atmosféra, kdy nebyla hotova nová scéna. Připadal jsem si jako doma. Poznával jsem většinu tváří, divadlo nebylo přeplněno uhoněnými pozdě jdoucími osobami – a pak jsem na to přišel. Byly jarní prázdniny.

Pokračování »

Coby dlouhoměsíční uživatel stereo zvuku, jsem dal s pomocí dalších chovatelů dvojčat dohromady několik málo bodů o tom, proč si pořídit dvojčata. Jedná se o body nesporné, praxí ověřené a proto neváhejte. Pokračování »

Pro ty z nás, kdo se někdy vraceli později z návštěvy, muselo být zajímavé zjištění, jak velmi rozdílně se k rozvozu opilých podporovatelů našeho státu (rozuměj pijani, kteří platí zvýšenou spotřební daň za alkohol) staví města a městečka, kde se tato státulibá činnost odehrává.

Například Praha odpojí krtka, zavře stanice a máte dvě možnosti. Buď si budete kontrolovat hodinky, abyste stihli poslední spoj. To je jedna možnost. Druhá možnost je na řadě ihned poté, co vám tento rozjezd ujede. Pokračování »

Ples je společenská událost. Událost,  na které se potkáte s přáteli a známými. Událost, kde si dáte do nosu něčím pravděpodobně alkoholickým. Událost, kde uvidíte nějaké to předtančení. Nesmíte zapomenout na tombolu. A samozřejmě půlnoční překvapení. A abych nezapoměl, v mezičase je možné se pohupovat v rytmu hudby. Pokračování »

aneb test plínek. Jedna hodná duše nám vnukla nápad nalít do látkové a papírové plíny 100 ml vody „prý že uvidíme…“ Tak jsme to otestovali. A rozdíl jsem opravdu viděli.

Pokračování »

Žijeme v úžasné době. V době zázraků. Sice o tom bude mít mnoho osob pochybnosti, ale nenechte si to vymluvit. Vždyť každý den zcela standardně používáme nanotechnologie.  Ne každý pracuje velkých projektech jako třeba Čolek, který komprimuje světlo v prostoru a čase. Jen kvůli vyražení několika čehosi ze zkoumaného vzorku ve stejný okamžik. Pokračování »

Stejně tak jako dnes již většina, také jsme vyrazili na film Jamese Camerona „Avatar“. Sedíce v kině, obdivovali jsme nádherné displeje, které byly v tomto filmu použity jak na kosmické lodi, tak – a to hlavně – v řídícím sále společnosti. Někteří z nás, si málem ucvrkli do textilu, když viděli jak jen tak mimochodem pohybem ruky byla práce zkopírována na  – pro neexistenci lepších výrazů řekněme – notebook a v chůzi se pokračovalo dál. Pokračování »

Chodím po světě a je mi smutno. Z mnoha věcí, včetně polititky. V tomto konkrétním případě jsem si opakovaně všimnul totální ignorace techniky a technologie (opravdu to není to stejné) kolem nás.

Naše resistence vůči divům, které nás obklopují dosahuje takových výšin, že Mount Everest vypadá jako dětská bábovička. Proto jsem se rozhodl, založit novou rubriku „Technologie“ a sesmolit na zadané téma „zepár“ článků. Pokračování »

Po dlouhé době jsem se dostal na hokej. A koukal jsem. Nicméně popořadě. Začalo to pozváním na oběd. Zatímco Artuš, coby návštěva, sedí u nás v kuchyni, volá mu Jose, jestli nechce s Bárou na Kometu – na hokej. Pokračování »

Romantická idylka zasněženého města rozněžnila nejedno okoralé srdce zatvrzelého existencionalisty a radostné tváře výskajích dětí rozjasnily obličeje mnoha osob důchodového věku, kterým se do očí vplížil zamlžený výraz naznačující intenzivní vzpomínání na dobu před …. (doplňte sami) lety. Nalomen krásou míhající se okolo smykujícího auta nejen dozadu, ale i do stran, jsem se rozhodl, že se pokusím zachovat tuto vzpomínku v poněkud hmatatelnější podobě, než je nespolehlivá a špatně reprodukovatelná lidská paměť. Pokračování »